Český název: Jigsaw
Režie: Michael Spierig a Peter Spierig
Rok výroby: 2017
Délka: 91 min
Země: USA
Alternativní názvy: Saw VIII / Saw: Legacy
Hrají:
Tobin Bell … (John Cramer)
Matt Passmore … (Logan Nelson)
Callum Keith Rennie … (Halloran)
Hannah Emily Anderson … (Eleanor)
Laura Vandervoort … (Anna)
Clé Bennett … (Keith Hunt)
… a další
Viděl jsem všech 7 dílů Saw a popravdě řečeno jsem si oddechl, když šla na chvíli k ledu. Ostatně – kolik podobně natahovaných sérií si dokáže udržet atmosféru těch prvních, originálních filmů? Jigsaw ale trochu naděje vzbuzoval, protože návrat nejpopulárnější postavy, která má být 10 let po smrti, by mohl být i návratem k těch lepším dílům.
Detektivové mají zase práci. Ačkoliv je John Cramer alias Jigsaw dlouho po smrti, opět se začínají ve městě nacházet zohyzděná těla a všechny důkazy vedou k němu. A jako obvykle budeme sledovat scénáristickou bitvu o tom, jak je to možné, kdo ze všech těch špinavých charakterů má v čem prsty a proč krvavá hra vlastně pokračuje. Film natočili bratři Spierigové, od kterých jsem viděl průměrnou upířinu Daybreakers (Svítání, 2009).
Jigsaw má jeden velký problém – je zoufale nepůvodní a vlastně ze zase kopírují (jen o několik kategorií hůře) osvědčené prvky z let předchozích. Autoři se desetkrát raději věnují překombinovanosti zápletky, která musí skončit “šokujícím” závěrem s obehraným hudebním podkresem, než samotným postavám, které jsou pouhé neživotné karikatury. A těch pár scén s Jigsawem to už moc nespasí.
A druhá prohra je v pastech. Ty už dávno nejsou originální a postavy jsou často nucené do nich vbíhat, aby se vůbec něco dělo. Geniálního skládačkového vraha to nepřipomíná.
Jak se zdá, tak to úmorné vedro které nás sužovalo řadu týdnů je snad už konečně za námi a tak i mně se vrátila chuť pustit se zase do „práce“, shlédnout nějaký ten filmeček, popřípadě napsat nějakou tu recenzi. Mám však ještě dost restů a tak moje první volba padla na Jigsawa, neboť skládačkového vraha není nikdy dost – tedy alespoň podle tvůrců toho filmu, kteří ho prostě nemohli nechat odpočívat v pokoji. Série SAW nikdy nepatřila k mým nejoblíbenějším, protože co si budeme nalhávat – opravdu se mi líbil jen první díl. Ostatní následovníci se plácali mezi průměrem a podprůměrem a ani tento není žádnou výjimkou…
V tomto případě mě totiž bratři Michael a Peter Spierigové moc nepotěšili a následně je ani já moc nepotěším. Mlácení prázdné slámy je zbytečná ztráta času a tato série nám toho popravdě už nemá moc co nabídnout. Pokud tedy nejste milovníky brutální podívané a již značně vyčpělých tvůrčích nápadů. V tom prvním případě mi ještě udělali jakžtakž radost, protože je tu k vidění několik zajímavých a lehce brutálních scén, jenže jsem téměř po celou dobu postrádal alespoň trošku snesitelnou atmosféru. A popravdě u té postupné vybíjené pětičlenné skupinky nedobrovolných obětí jsem se místy i dost nudil (pokud teda zrovna některá z nich nezařvala…).
A především tu dostala dost na prdel logika. Ano, tvůrci se nám snažili v závěru vše vysvětlit a přijít s šokujícím finišem, ovšem v tomhle podání se to zcela míjelo účinkem. Být fandou původní myšlenky totiž ještě nestačí na to, abyste nemohli dokurvit její odkaz, tak jak se to podařilo dvojici scénáristů. Především tam mají značné nesrovnalosti s časy (dobou) některých událostí z předešlých filmů a tím, co se nám snažili podstrčit v tomto případě (záměna rentgenových snímků – společná příprava pasti na hlavu Amandy – zkouška doktora a jeho návrat z války – pokud budete dávat pozor – prostě to nesedí) a podobných kiksů tam bylo hned několik….
40%