Český název: Pátek třináctého 6: Jason žije
Režie: Tom McLoughlin
Rok výroby: 1986
Délka: 86 min
Země: USA

Hrají:
Thom Mathews … (Tommy Jarvis)
Jennifer Cooke … (Megan Garris)
David Kagen … (Sheriff Michael Garris)
Kerry Noonan … (Paula)
Renée Jones … (Sissy Baker)
Tom Fridley … (Cort)
C.J. Graham … (Jason Voorhees)
…a další

Skutečně žije?

Vzhledem k tomu, že úvodní zápletka má co dočinění s událostmi předchozími, jistě nezaškodí jejich stručná rekapitulace. Notorické pátkaře upozorňuji, že se nedozví nic nového a pro ty, kteří neměli tu čest spatřit předchozí epizody pro jistotu ohlašuji *SPOILER* Poté, co Jason zaujal pozici své šílené matky a likvidoval napříč třemi epizodami vše, co jen prošlo okolo jezera Crystal Lake, se setkal se svým úhlavním nepřítelem Tommy Jarvisem, jež ho “definitivně” zprovodil ze světa (část 4). Jasonova smrt se zdála být opravdu definitivní po odhalení skutečného vraha v následující epizodě. Nebyl to Jason, kdo se vrátil pro Tommyho, ale zhrzený saniťák, který se rozhodl využít Jasonovu image pro dosažení vlastní pomsty. *SPOILER*

Ve světle těchto událostí se tak nezdá být Tommyho jednání na začátku epizody s pořadovým číslem 6 příliš logické. Tommy se totiž opět vrací k nechvalně proslulému Krvavému táboru, aby nalezl Jasonův hrob a přesvědčil se, že krvelačný milovník sportovních potřeb je už jen špatnou vzpomínkou. Sám název filmu ale napovídá, že Tommy nebude se svým zjištěním tak docela spokojen. Sir Voorhees se po krátké odmlce vrací na scénu s gracií agenta s povolením zabíjet…

Jmenuji se Voorhees… Jason Voorhees.

Byť Jason za celou svou kariéru nepromluvil jediné slovo, nelze mu upřít určité charizma. Navzdory tomu, že tento potenciál nebývá vždy využit v plné výši, tentokráte mistr přichází na scénu za doprovodu oslavné famfáry, jíž jsou mu typicky vysoké tóny vylouděné mučením křehkých dřevěných těl smyčcových nástrojů. Ohňostroj vypuká v hlavě fanouška ve chvíli, kdy Jason na svůj červy prožraný obličej nasazuje hokejovou masku. Památný moment vkusně dokresluje parodická úvodní vznělka střílící si z poněkud proslulejšího agenta jejího veličenstva – Jamese Bonda. Zamyslíme-li se nad tím, nejsou si ti dva zas tak nepodobní – oba dva dostali povolení zabíjet od ženy.

Majestátně humorný úvod lze pochopit jako předznamenání toho, že tento Pátek bude jiný než ostatní. Bude se sice ubírat stejným směrem jako jeho předchůdci, avšak volí k tomu nepříliš tradiční trasu. Nově přibylým aspektem je osobitá, rovněž přiměřená porce černého humoru. Jasona bude navíc oproti předešlé epizodě opravdu hodně. Bude vtipný, elegantní a nemilosrdný. Přesně takový, jakého si ho přejeme.

V roli jeho protihráče se objevuje Thom Mathews – herec, který zazářil v kultovním snímku The Return of The Living Dead, kde dokázal, že právě takto laděné snímky skutečně umí. Na postech jeho sekundantů sice nenalezneme žádné výraznější jméno, rovněž ani nikoho, kdo by měl být za svůj výkon veřejně pranýřován. Rozhodně ne v kontextu tohoto filmu, kde lze jen stěží očekávat nadprůměrná herecká vystoupení.

Je zpět! Ten muž za maskou! A je vymknut kontrole!

Po stránce hudební jde o Pátek se vším všudy. Tím se pokouším naznačit, že ani zde nebude divák ochuzen o typicky vysoké tóny smyčcových nástrojů, jež nabývají na síle při obzláště dramatických situacích. Byť naléhavost těchto tónů už není tak intenzivní, jak tomu bylo za starých časů. Tradiční hudba je doplněna o několik vkusně zvolených dobových rockových skladeb, jejíchž autorem je samotný Alice Cooper, který se ukázal být pro film velice znatelným přínosem. Alice rovněž stojí za naprosto geniálním songem “He’s Back!”, který zazní při závěrečných titulcích, jenž z tohoto důvodu doporučuji určitě zhlédnout, respektive vyslechnout.

Nahotinky a gore

K filmům, které mapují životní osudy masových vrahů, neodmyslitelně patří otevřené scény násilných vražd. V případě serie Pátek třináctého jsme si zvykli navíc tu a tam zhlédnout odhalené dámské poprsí. V případě prvně zmiňovaného šestá epizoda lehce pokulhává za ostatními. Na otevřeně odhalené půvaby hrdinek příběhu zapoměňte raději rovnou. Je to krapet k vzteku, připustíme-li si, že herecká partnerka Thoma Mathewse je po čertech sympatická. Nenasytný divák se tak musí spokojit pouze s dlouhým a opakovaným záběrem na její klín, avšak zahalený v džínsách. Alespoň doufejme, že je skutečně její.

I když děj je od počátku slušně rozjetý a film skutečně baví, zhruba někde v úvodu druhé třetiny se začne cosi zadrhávat. I špičkový motor nakonec nedojede do cíle, pokud nebudete dbát na to, aby měl k dispozici stále kvalitní olej. Pátek třináctého 6 sice nezůstane trčet před cílovou rovinkou, ale pár metrů před ní už zkrátka nepůjde tak slušně za plynem, jako tomu bylo při startu. Právě zde si uvědomíte, že sledujete pořád tutéž dějovou koncepci a ani několik nově přidaných aspektů na tom nic nemění.