Český název: Přicházejí v noci
Scénář a režie: Trey Edwards Shults
Rok výroby: 2017
Délka: 91 min
Země: USA
Hrají:
Joel Edgerton … (Paul)
Christopher Abbott … (Will)
Carmen Ejogo … (Sarah)
Riley Keough … (Kim)
Kelvin Harrison Jr. … (Travis)
Griffin Robert Faulkner … (Andrew)
David Pendleton … (Bud)
… a další
It Comes at Night je další z řady snímků, v nichž propukne neznámá pandemie a zredukuje tím lidstvo. Paul, jeho žena a syn žijí v izolovaném stavení hluboko v lesích a jejich životy závisí na dodržování přísných pravidel. Nikde ale není úplně bezpečno. Rodina se sotva vzpamatovala ze ztráty svého dědy, když v tom se jednou v noci do domu vloupá cizinec. Infikovaný není, ale potřebuje pomoc pro svoji ženu a dítě. Budou vzájemné vztahy obou rodin k prospěchu přežití, nebo zvítězí paranoia a pud sebezáchovy?
Přiznám se, že filmů s podobnou zápletkou jsem v poslední době viděl opravdu dost, proto mě It Comes at Night příliš nelákalo. Tušil jsem, že půjde o komorní záležitost s jedním statkem v lesích a to víte, zavděčit se na poli minimalismu je pro diváka rozežraného mainstreamem i tuhými žánrovkami nesnadný úkol.
Snímek se může pochlubit pevnými hereckými výkony a propracovanější psychologií postav. Všudypřítomná deprese vyplívající z izolace a osamění nám vykresluje tuhý život nenakažených. A jak čas plyne, hranice mezi lidskostí a touhou přežít sklouzávají až do krvavých mezí. Potud tedy dobře.
Upřímně mě ale poměrně nudily fádní noční můry dospívajícího mládence a třeba scéna s navrátivším se psem, která měla být dalším emocionálním vrcholem, je vyřešena prapodivně. Sice nemám potřebu It Comes at Night nějak shazovat, ale ani jsem v něm nenašel nic, pro co bych ho měl doporučit.
Letos na mě dolehl nějaký „kopr“ a už se hororům nevěnuji tolik, jako tomu bylo v posledních letech. Přece jenom však tu a tam narazím na nějaký ten film, který mi zvedne náladu, nebo alespoň zaujme svou náplní a přesně tohle splnil tento kousek nepříliš známého režiséra Shultse. Nedočkáme se tu sice příliš originálních myšlenek, ale příběh jako celek dokázal obstát a zaujmout. Především však šlo o psychologické drama, nežli hororovou podívanou. Je však pravdou, že jsem měl zpočátku poněkud pochyby, zda to bude fungovat. Filmů s nejrůznějšími pandemiemi (nákazami) tu už byla za poslední roky celá řada avšak Shults si s tím dokázal celkem obstojně poradit – divákovi vlastně nic pořádně neukázal a nechal ho pracovat jen s vlastními představami. Spíše vše vsadil na psychologickou podstatu filmu, komornost a nechal popustit uzdu emocím svých postav. Což bylo jen a jen dobře. Byla jen škoda, že nedokázal v některých situacích přitvrdit tak, jako to dokázal v samotném závěru tohoto filmu. Ten byl mimochodem tím nejlepším, co nám tu bylo kromě účasti Joela Edgertona nabídnuto. It Comes at Night sice nikdy nebude patřit mezi TOP filmy, ale určitě jsem ho neviděl naposledy. Několik opravdu povedených momentů to má, po psychologické stránce si nemůžu stěžovat, takže tomu můžu s klidným srdcem dát slušné průměrné ohodnocení. 50%