Český název: To Kapitola 2
Režie: Andy Muschietti
Rok výroby: 2019
Délka: 165 min
Země: USA

Hrají:
James McAvoy … (Bill Denbrough)
Jessica Chastain … (Beverly Marsh)
Bill Hader … (Richie Tozier)
Isaiah Mustafa … (Mike Hanlon)
Jay Ryan … (Ben Hanscom)
James Ransone … (Eddie Kasbrak)
Andy Bean … (Stenley Uris)
Bill Skarsgård … (Pennywise / It)
… a další

Přiznejme si jednu věc, když To kapitola 1. vstoupila do kin, očekával jsem průměrný film, který se nevyrovná knize. Však má averze proti TV verzi z roku 1990 je všeobecně známá. Ovšem o to větší překvapení bylo, když jsem dostal fungující příběh, který se v mnohém samotné knize vyrovnal.

Tentokrát jsem již neočekával průměr, nebo nedej Pennywise, průser. Očekával jsem kvalitní příběh, drama s prvky hororu, podobně, jak je tomu v knize. Svým způsobem tedy druhá část To to měla nyní složitější, neb lidé již nebudou porovnávat jen s knihou, ale i se samotnou první částí filmu, jež byla dle mého výborná.

Původní TV film z roku 1990 u druhé části tvrdě narazil, kdy vcelku kvalitní dětskou sekvenci totálně zruinovala dospělá verze klubu Smolařů plná ochotníků, kteří silně zaostávali za o generaci mladšími představiteli. Silně se navíc projevilo podfinancování projektu, takže efekty byly spíše k smíchu než k strachu. Nové zpracování To je na tom po této stránce daleko lépe. Však pojďme se mu věnovat podrobněji.

Pokud jste už předem sjeli na procentuální hodnocení, víte, že u mě druhá kapitola nedopadla zle. Dokonce si troufnu tvrdit, že je o něco lepším hororem než předchozí část. Ovšem je i lepším filmem?

To jsem nikdy nebral jako hororový příběh. Šlo o dramatický příběh typu Stůj při mně s nadpřirozenými prvky. Jedna jeho část byla o dětství, naivitě, krutostech, které reálný svět vnáší do této naivity, a že kolikrát je sama realita děsivější (otec Beverly, přehnaně starostlivá matka, Henry Bowers a jeho spolek) než samotné nadpřirozeno zastoupené Pennywisem. Toto se jedničce dařilo prodat. Příběh byl jednolitý, čistě dětský. Sledovali jsme, jak se děti v těžké době spojí a vzájemně si pomohou, protože pochopí, že spolu mají moc měnit své životy a chránit se. K podobnému závěru musí nyní dospět znovu, ale jako dospělí. Přičemž je možné najít v dospělosti tu dětskou naivitu, která utvořila klub Smolařů? Nebo je vše ztraceno a tým se rozpadne? Jedno z důležitých témat pokračování.

Na druhé kapitole To je znát obří rozpočet. Vše na něm vypadá velkolepěji, efekty jsou hyperrealistické se vším pozitivním i negativním, co to nese. Nejvíce to odnáší samotný Pennywise v podání excelentního Billa Skarsgåra, kterého si tu užijete více jako nějaké monstrum, ale méně jako klauna Pennywise. Scény, kde se ve svém hereckém já ukazuje a dokonce má i nějakou tu repliku, patří k vrcholu filmu. Bohužel, není jich tolik.

Přesto ale děsivost příběhu značně vzrostla. Natolik, že si Andy Muschietti mohl dovolit různé odkazy na hororové klasiky typu Věc či Osvícení. Zachovala se i komediální stránka. Tentokrát výborně podávanou skrze skoro až oscarový výkon Billa Hadera v podání Richiho Toziera. Dokonce došlo i k excelentnímu propojení komedie a hororu u scény s pejskem, snad nejlepší scény z celého filmu. Tyto dvě protiváhy jsou zde krásně vyváženy a dotváří dobré koření pro celou stopáž.

Bohužel ale celek má skoro tři hodiny. To samo o sobě není negativum, dobrý film si udrží pozornost, i kdyby měl hodiny čtyři. Avšak To 2 rytmem vázne. Samozřejmě zkusím bez spoileru odhalit proč.

Celý příběh je protkán různými návraty zpět do dětství. V podstatě se celá dvojka snaží jít stylem knižního vyprávění. S tím rozdílem, že dominantnější je teď dospělá část. Samo o sobě by to fungovalo, kdybychom tu již neměli jedničku a v ní celou dětskou kapitolu. Teď tedy dětské odbočky působí navíc, děj nikam neposunují, pouze se díváme na několik sekvencí z dětství, v nichž zjišťujeme, že klub Smolařů vídal Pennywise vícekrát, než nám bylo v prvním díle ukázáno. V podstatě tak nabourává synchronnost první kapitoly, protože řadu těchto děsivých scén si s ní nepropojíte.

Dalším negativem je zapojení postavy Henryho Bowerse. Tomu se už v první kapitole dostalo prachbídného slabého prostoru, a o to více působí přebytečně v pokračování. Jeho scény mohly být klidně vyškrtnuty.

Nejvíce zla přesto podle mě napáchalo, že si tvůrci nevybrali jednu konkrétní hlavní postavu, podobně jako tomu bylo u jedničky, kde jím byl Bill. Nyní tu máme skutečně šestici charakterů, které mají stejné množství stopáže, navíc se dělí o prostor se svým dětským já. Není tedy čas, aby vám nějaká postava přirostla k srdci. Strašení Pennywise tak nemá ten emocionální účinek, jaký by měl mít, a tudíž ani dojemné scény tentokrát nevyvolají dojetí.

To je asi nejdůležitější poznatek, který v této recenzi mám.

Jako milovník knihy si dovolím ještě připsat odstavec k samotnému závěru (bez spoileru). Měl jsem obavy, že celé soupeření s Pennywisem bude ve výsledku pěstním soubojem. Kdyby to tak bylo, byla by to ignorace první kapitoly, kde si děti uvědomili, že stačí věřit, aby To porazili. A značná část tohoto filmu s touto informací operuje. Máme jako dospělí stále tu dětskou moc v podobě víry? Víry, která To krmí, protože se bojíme jednoduchých věcí, ale též dokáže stejně dobře Pennywise zraňovat? Strategie nože s oboustranným ostřím je tak zde dobře využitá, a je myslím vhodné ji zde ocenit.

Tak to bychom měli pozitiva i negativa vedle sebe. Co myslíte? Dají dohromady dobrý film?

To kapitola 2 je kvalitní horor s vtipnými momenty. Má silné charaktery (dětské i dospělé), excelentní počítačové efekty a výborného ikonického záporáka, který se zapíše do hororové historie jako Jason Voorhees, Freddy Krueger či Vetřelec. Bohužel jeho slabou stránkou je absence jedné konkrétní hlavní postavy a značná roztříštěnost v množství charakterů i času (minulost, současnost). Přesto ale zvedám palec nahoru. Pokračování To sice nedosahuje kvalit jedničky, ale i tak je dost dobré na to, abych mu udělil výsledných 70 %. Chuť ho vidět znovu přetrvává a já věřím (stejně jako postavy ve filmu), že ve mně bude tento příběh zrát dál. A pokud vyjde nějaký sestřih obou kapitol vyprávěný jako kniha, určitě rád tomu šanci opět dám. Takže jen na to běžte do kina, přátelé. Větší a dražší horor tu totiž dlouho nebude.

P.S.: Ve filmu si můžete povšimnout i malé epizodní role autora knihy Stephena Kinga, který se do tohoto filmového To zamiloval natolik, že pro něj napsal i speciální scénu, kterou si ani v knize nepřečtete.

Pročtěte si:
– recenzi To Kapitola 1. (2017)
– recenzi na knihu To od Stephena Kinga
– článek k hororové postavě Pennywise
– recenzi na TV verzi To (1990)