Io non ho paura

Hodnocení:

autor

70%

uživatelé

70%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1720x

tisknout článek

Český název: Jáma / Nemám strach
Režie: Gabriele Salvatores
Rok výroby: 2002
Délka: 108 min
Země: Itálie / Španělsko / Velká Británie
Alternativní název: I’m not Scared

Hrají:
Giuseppe Cristiano ... ( Michele)
Mattia Di Pierro ... ( Filippo)
Adriana Conserva ... ( Barbara)
Fabio Tetta ... ( Teschio)
Giulia Matturo ... ( Maria
...a další

Michele žije v jedné malé vesnice na Sicílii. Komunita obyvatel vede spořádaný život, děti si společně hrají a pořádají mezi sebou různé závody. Jednoho dne si hrají uprostřed pšeničních lán, kde stojí polorozpadlý opuštěný dům. Při cestě domů zjistí, že Michelova malá sestra ztratila brýle. Aby doma nebylo peklo, vrátí se desetiletý chlapec zpět k domu a brýle najde. Jenže kromě brýlí objeví i podzemní díru zakrytou plechem. Když nakoukne dovnitř, uvidí malého špinavého chlapce, lekne se a uteče. Znáte ale zvědavost dětí a tak se na druhý den vrátí zpět. Brzy se seznámí s chlapcem a začne mu nosit jídlo. Jenže je mu divné, proč žije v díře a pátrá po příčině. Jednoho večera zjistí strašlivou pravdu. Obyvatelé vesnice i s jeho rodiči v čele unesli malého Filippa a požadují výkupné. Chlapec je zmatený a o svém objevu nikomu neřekne. Začne tak tajné přátelství dvou malých chlapců, o kterém se nikdo nesmí dozvědět.

Tento film je uveden na internetu i na stánkách Encyklopedie hororových filmů. Proto jsem se rozhodl napsat o něm tuto recenzi. Jinak se jedná spíše o dramatický thriller.

Musím říct, že se jedná o nádhernou podívanou, kterou by jste měli vidět. Strhující příběh dvou chlapců, který začíná uprostřed sicilské pustiny. Režisérovi se podařilo skloubit dětskou naivitu a přátelství s nechápavostí a chtivostí dospělých. Desetiletý chlapec ví, že není něco v pořádku, snaží se pomoci, ale má strach o tom někomu říct, protože komunita dospělých je divná až nepřátelská. Dokonce i jeho vlastní rodiče jsou jako počasí. Jednou jsou laskaví a z toho nejdou pro ránu daleko. Navíc zde najdeme i prvky toho, co se děje i dnes a to, že lidé a zvláště děti, jsou schopni prozradit nebo i zradit svého kamaráda i za malou odměnu.

Nejenom děj je ale na tomto filmu velkou doménou. Kamera byla naprosto úžasná a na záběrech jsem nenašel jedinou věc, kterou bych mohl vytknout. Hudba doprovázející nás celým filmem byla směsicí překrásných italských a španělských melodií, které vás nenechají lhostejnými. No a o krajině ani nemluvím. Nádherné sicilské obilné pláně byly tím nejlepším místem, kde se mohl film natáčet.

Největší pochvalu bych chtěl ale dát hlavně dětským hercům, protože jejich výkony byly prostě skvělé. Samozřejmě, že nejlepší byl G. Cristiano, představitel malého Michele, kterému jste věřili každou reakci či pohyb těla. Jeho výkon byl naprosto úchvatný a věřím, že má před sebou velkou budoucnost. Jeho hláška ,,ta je černá jak boty'' je prostě nezapomenutelná!

Nemusí být vždycky film plný brutálního násilí, příšer či jiných zabijáků, aby dokázal diváka zaujmout. Já se bavil celých 108 minut tohoto filmu a až na trochu divný konec jsem velice spokojený. Určitě vám tento film doporučuji a neměli by jste si ho nechat ujít. Přestože to není moc hororový film, dávám 70%.