Režie: Lambert Hillyer
Rok výroby: 1936
Délka: 80 min
Země: USA
Hrají:
Boris Karloff … (Dr. Janos Rukh)
Bela Lugosi … (Dr. Felix Benet)
Frances Drake … (Diane Rukh)
Frank Lawton … (Ronald Drake)
Walter Kingsford … (Sir Francis Stevens)
… a další
Vědec Rukh se s výpravou vydává do Afriky, aby nalezl prastarý meteorit ukrývající neobyčejnou sílu v podobě tzv. „Radia X”. Je jím ozářen, naštěstí jej před smrtí zachrání Dr. Benet. Ten dále v Londýně využívá nálezu k uzdravování zrakově postižených lidí. Rukh však jeho aktivity chápe jako snahy ukradnout jeho objev, neboť v něm stále převládají účinky ozáření a vyvolávají záchvaty vzteku a vražedné sklony.
Duo Karloff/Lugosi, z nichž tomu prvnímu se dostalo té výsady (je-li to možné chápat jako výsadu), že je v titulcích snímku uveden bez křestního jména, se představuje v dalším z řady společných filmů. Jak dopadlo jejich spojení tentokrát? Půl na půl.
Jako obvykle si divák nejvíce všimne hereckých výkonů. Oba hlavní koně studia Universal té doby snad ani neumí hrát slabě, takže jsou to právě oni a jejich výstupy, co přikovává k obrazovce. Karloff se pozvolna mění v šílence, jehož hrubost je jen ztěží neuvěřitelná. Lugosi zastupuje stranu dobra a ani na chvilku se od ní neodchýlí. Na vážnosti oběma přidávají vousy. Lugosiho bradka je impozantní a když už by nebylo možné film doporučit kvůli ničemu jinému, právě vousatý někdejší Drákula za pozornost stojí. Ostatní herci nezůstali za svými v oblíbenosti nadřazenými pány pozadu.
Bohužel Invisible Ray není jen plný kladů. Byť budí dojem profesionálního tvůrčího přístupu, nevyhnul se jistým neduhům, které jsou víceméně poplatné době vzniku.
Scénář je od začátku do konce napěchován událostmi, takže o dějovou bohatost je postaráno. Na jedné straně tento fakt zahání nudu. Na pomalejší tempo a jednoduché dění zvyklý divák však může nabýt dojmu přílišné komplikovanosti, který prohlubují záběry na novinové zprávy informující o tom, co se právě kolem vědecké výpravy a zázračné látky přihodilo. Pořád se něco děje a odpočinek aby divák pohledal. Zda je to dobře či nikoli jest otázka do diskuse.
Napěchovaný děj je téměř bez hudební podpory. Nějaký ten libozvuk se sem tam kolem všech postav mihne, nicméně převládají scény, které zůstaly o tento prvek ochuzeny. Přitom jej potřebovaly jako slepci Radium X, neboť absence hudby ve výsledku ohrožuje sci-fi hororovou atmosféru, která měla nakročeno k upřímnému uznání, ale… Upřímně řečeno se z ní dalo vytěžit daleko (nebo alespoň o trochu) více.
Vizuálním zpracováním prostředí a efektů nelze snímek než pochválit. Přirozeně od něj nelze čekat bůhvíjak nadčasové momenty. Tvůrci zůstali střízlivě při zemi a představili několik zajímavých triků, z nichž nelze přehlédnout zejména ozářeného Karloffa a závěrečnou devastaci zla v plameni pekelném.
The Invisible Ray sice nepatří mezi TOP kousky, ale i on se dočkal docela slušné porce pozornosti (samozřejmě především v době svého vzniku). Bohužel musím souhlasit s názorem, že scénárista John Colton to tentokrát dost přestřelil – nebo lépe řečeno překombinoval, protože film je doslova nabitý spoustou nápadů a zajímavých témat k natočení slušného příběhu, ale žádnému z nich není věnováno tolik pozornosti, kolik by si zasloužili. Jako celek to pak vypadalo trochu rozpačitě. To však nic nemění na tom, že duo Boris Karloff a Bela Lugosi (ostatně oba dva fenomenální herci) předvedlo skvělé herecké výkony a své kolegy/kolegyně zcela převyšovali. Jen škoda, že Lugosi nedostal moc prostoru. Nicméně oba se svých rolí zhostili velmi dobře a byla opravdu radost se na ně dívat. Zvláště pak Karloffova proměna z bláznivého leč zapáleného vědce v psychicky labilního a pomstychtivého zloducha. Zbytek tu byl víceméně jen do počtu, aby bylo následně koho zabíjet a pronásledovat. Na tehdejší dobu má film i docela ucházející speciální efekty a triky. Světelný průlet vesmírem byl pěkný, pasáž v Africe jakbysmet. Roztavení skály ve mně zanechalo opravdu dobrý dojem. Trošku sice zamrzí, že jednotlivé vraždy nám vlastně až na jednu nejsou ukázány, což je sice potřeba chápat vzhledem ke stáří filmu, ale i v některých starších kouscích byli tvůrci odvážnější. Navíc bych uvítal i menší ukecanost, protože místy to bylo trochu nezáživné a na úkor slibně se rozvíjející atmosféry. Takže v konečném součtu jde však každopádně o lehce nadprůměrnou záležitost, která určitě stojí za vaši pozornost. 60%