Český název: Neviditelný muž
Režie: James Whale
Rok výroby: 1933
Délka: 71 min
Země: USA

Hrají:
Claude Rains … (Neviditelný muž – Griffin)
Gloria Stuart … (Flora Cranley)
William Harrigan … (Dr. Arthur Kemp)
Henry Travers … (Dr. Cranley)
Una O´Connor … (Jenny Hall)
… a další

Griffin je mladý vědec, jemuž však touha vládnou světu zatemnila mysl. Vytvořil sérum, které je schopno učinit lidské tělo neviditelným. Neváhá své vlastní skrytosti před zraky lidí odporně využít ve chvíli, kdy je při pokusech o vytvoření protilátky odhalen a kdy se uchyluje k první vraždě. Od té doby je pronásledován. Tím intenzivněji, čím zhoubnější vliv má neviditelnost na jeho psychiku, což promítá do svého chování.

James Whale se u studia Universal více než osvědčil již velice úspěšným snímkem Frankenstein (1931). Tentokráte se pustil do realizace scénáře vytvořeného podle stejnojmenného románu H. G. Wellse. Jak jeho práce dopadla? Skutečnost, že se o Neviditelném muži hovoří jako o mistrovském dílu, milníku fantastického filmu a podobně, snad hovoří za vše. Je to ostatně jeden ze starých dobrých koní Universalu.

Filmem již od počátku prostupuje intenzivní atmosféra nejistoty a tajemnosti. Bez dlouhého úvodu je divák konfrontován s postavou, o které ví, že s ní není něco v pořádku, ale co to je, mu prozatím uniká. Samozřejmě že při povědomí o názvu filmu mu je jasné, že onen muž je neviditelný. To ale není vše. Griffin má v rukávu několik es, která odkrývá postupně.

V závislosti na tom, jak odhaluje své průsvitné tělo, vystupuje do popředí znepokojující hrůznost vyplývající z evidentnosti Griffinovy duševní zrůdnosti a záměru co nejvíce se pomstít světu. Není to vědec, který se netvorem stává až v důsledku nepovedeného experimentu. Naopak. Sérum je výsledkem jeho touhy, což dodává zápletce jedinečný charakter hrozící a ničím nezastavitelné apokalypsy. Strach z neznáma, jímž neviditelné tělo vědce je, dosahuje zvláště herectvím přítomných panického vrcholu. Naštěstí je řád světa zařízen tak, aby i ten největší byl ohrožen maličkým, takže na Griffina čeká zrada z míst, která by normálně ani nevzal v úvahu.

Griffina měl původně hrát Boris Karloff, odmítl však z prostého důvodu. V celém filmu by ho divák nezahlédl. Role se tedy ujal začínající Claude Rains. Přestože jej nebylo téměř vidět a o jeho přítomnosti v prostředí kolem kamery svědčil drtivou většinou pouze jeho hlas, vynesla mu tato role věhlas. Jeho výkon byl ostatně velmi přesvědčivý. A to jak v případech, kdy byl omotán obvazy, tak v momentech, kdy tělesně přímo nehrál.

Scény zachycující neviditelného Griffina jsou maximálně věrohodné. Triky, za kterými stojí John P. Fulton, jsou i po letech obdivuhodné a se špetkou nadsázky i nadčasové a věky přetrvávající. Divák nemá šanci zahlédnout ani část Griffinova těla. Odmotává-li se obvaz, nic za ním není. Svlékají-li se kalhoty, taktéž. K vrcholům této sféry snímku patří záběry trojrozměrné odhalované neviditelné hlavy a honička s neviditelným mužem v košili, která pouští ke slovu trochu humoru. Přirozeně je občas vizuálně velmi patrná montáž záběrů, v celku se však těch několik scén snadno ztratí. Protože když už na sobě Griffin nemá nic a dojde na ukázku jeho probíhání davem či úniku z pokoje, je práce filmařů a herců tak dokonalá, že nelze než věřit, že tam skutečně je někdo neviditelný. Míra autenticity je vysoká a zaslouží si tím větší obdiv, čím méně se jí vytrácí s věkem filmu.

Rychlé tempo nedovoluje divákovi odpočinku. Nuda nehrozí, na druhé straně naštěstí ani únava. A vůbec není na škodu, že s hudbou se zde vzhledem k době vzniku samozřejmě patřičně šetřilo, čehož si do děje vtáhnutý pozorovatel sotva všimne.