Insidious: The Last Key (2018)


Český název: Insidious: Poslední klíč
Režie: Adam Robitel
Rok výroby: 2018
Délka: 103 min
Země: USA/Kanada
Alternativní název: Insidious: Chapter 4

Hrají:
Lin Shaye … (Elise Rainier)
Leigh Whannell … (Specs)
Augus Sampson … (Tucker)
Kirk Acevedo … (Ted Garza)
Caitlin Gerard … (Imogen Rainier)
Spencer Locke … (Melissa Rainier)
… a další

 

Trilogii Insidious považuji za nadprůměrnou hororovou produkci, která diváctvo neurazí. Otázkou samozřejmě je, kdy se ouško u pověstného džbánu utrhne a o další pokračování nebude zájem. Poslední klíč se tomu snaží všelijak vyhnout a udržet kvality série v pozitivních vodách. Je to však tuhý boj.

Příběh začíná slibně. Elise, nadané médium, dostane pracovní nabídku od muže, který věří, že v jeho domě straší. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se nejednalo o tentýž dům, v němž Elise vyrůstala vedle svého sadistického otce, který neměl pro její schopnosti pochopení. Kromě toho tu také za podivných okolností zemřela její matka poté, co otevřela dveře strašnému démonu. Co jiného může dělat, než se tam po letech vrátit a napravit minulost?!

Insidious 4 je na jednu stranu osobnější než ostatní díly. Elise je v podstatě hlavní postavou a její minulost hybným motorem pro celou škálu strašidelných scén. Mimo to dostáváme i rodinné drama, v jehož středu se pohybují Elisin bratr a vnučky. Třetí složkou je Tucker a Specs, trochu komičtí lovci duchů, jejichž humor už od původního filmu některé baví a jiné nikoliv. Každopádně karty jsou celkem rychle vyloženy a už se jen čeká, jak efektivně se bude děsit.

Ostatně série Insisdious si nezískala popularitu scénáristickou promyšleností jako spíš nářezovými lekačkami v naší či jiné dimenzi. A u Posledního klíče je právě toto kamenem úrazu. Režírující Adam Robitel vám nedá žádný kamerový bonbónek, žádnou originální scénu, jen desítky ohlušujících decibelů pokaždé, když na vás vybafne temná strana. Je to smutná bilance srážející nemilosrdně procenta dolů.

Hodnocení5.5
Absence hutnější atmosféry tak nakonec mnohé snahy neguje a kategorizuje Insidious: The Last Key mezi tuctový spotřební mainstream, u něhož zapřemýšlíte, jestli je vůbec nutné jít do kina.
55%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Frenk 25 listopadu 2018 v 09:12

    PS: Frenku ty děvčata byly její neteře a ne vnučky…
    Je vidět, že si všímáš, asi bych si ten text měl po sobě častěji kontrolovat.
    Ted´ to mám taky pěkně zmatené – viděl jsem nového Predátora, Winchester: Sídlo démonů a několik dalších filmů a už to je několik týdnů a já netukl do klávesnice. Uff….

  2. Solo 24 listopadu 2018 v 21:30

    Další z letošních novinek, do které jsem šel s velkými obavami. Ne, nejsem žádný strašpytel, ale pomalu uvadající kvalita jednotlivých dílů mi vysílala jasné signály. První Insidious byl velmi podařený filmeček, který si získal mé sympatie a ani dvojka nebyla vůbec špatná. Zaujal mě samotný příběh i tajemství okolo ženy v černých šatech a rovněž Parker Crane. I proto jsem se těšil na třetí díl, který už však spadl na samou hranici průměru a děj se stočil úplně jiným směrem, než by mi bylo milé. Takže do čtverky se mi popravdě už ani moc nechtělo, protože se dost často stává, že každý další díl už je jen příživníkem na slávě svých předchůdců. Tady se naštěstí ukázalo, že Leigh Whannell ještě nevypálil všechny ostré náboje a pokusil se již pomalu skomírající příběh ještě trochu oživit. Nápad s minulostí jedné z hlavních postav předchozích dílů byl super. Dokonce se mi líbila i přítomnost nové temné bytosti (KeyFace). Sice jsem se z ní neposral strachy, ale byla vcelku dobře zpracovaná a jistě nejednomu slabšímu jedinci pěkně pocuchá nervy. Dokonce jsem se tu několikrát setkal s velmi příjemnou atmosférou a nechybělo ani ono pověstné napětí. Bohužel nechybělo ani několik nezáživných pasáží a poněkud nelogických prvků. Dvojka pomocníků už nebyla tak vtipná a místy spíš připomínali páreček retardů, ale ani Specs se nevyhnul dramatickým okamžikům, což bylo fajn. Jinak co se hereckých výkonů týče, tak k těm nemám větších připomínek – většina odvedla slušný průměr – což jsem ani neočekával. Byla jen vážně škoda, že to v některých chvílích dost skřípalo. Dle mého je čtyřka na naprosto stejné úrovni jako trojka. Tudíž čistý průměr. 50%

    PS: Frenku ty děvčata byly její neteře a ne vnučky…

Nový komentář