Inferno (1980)


Český název: Trojice smrti
Režie: Dario Argento
Rok výroby: 1980
Délka: 107 min
Země: Itálie

Hrají:
Leigh McCloskey … (Mark Elliot)
Irene Miracle … (Rose Elliot)
Eleonora Giorgi … (Sara)
Daria Nicolodi … (Elise De Longvalle Adler)
Feodor Chaliapin Jr … (Profesor Arnold / Dr. Varelli)
Veronica Lazar … (sestra / Mater Tenebrarum – Matka temnoty)
… a další

 

Rose získá od starožitníka Kazaniana velmi podivnou knihu s názvem Tři matky, ve které autor – jistý doktor Varelli – popisuje tři zlovolné bytosti (Matky), nositelky zla, které se v dávných časech snažily ovládnout svět a on jim poskytl útočiště v podobě tří budov, které sám postavil. V knize jsou dále popisovány klíče, díky kterým se dá k jednotlivým Matkám dostat. Rose si z hrůzou uvědomí, že jedna z budov se nachází v New Yorku a ona sama v ní nyní bydlí. Rozhodne se o svém objevu informovat bratra, který žije a studuje v Římě, a pustí se do pátrání na vlastní pěst.

Mark skutečně její dopis obdrží, ale ještě než si jej stačí přečíst, udělá to za něj jeho přítelkyně Sara. Ta je však vzápětí brutálně zavražděna a Mark nachází už jen tělo a roztrhaný dopis. Ihned se tedy vydává do New Yorku, ale i zde na něj čeká nemilé překvapení. Jeho sestra Rose zmizela a většina obyvatel domu se chová velice podivně. Rozhodne se celé věci přijít na kloub, ale nevědomky se tak i on vystavuje obrovskému nebezpečí, které zde na něj čeká…

Když se v roce 1977 rozhodl Dario Argento společně se svou tehdejší partnerkou a matkou jeho dcery Asii Darii Nicolodi natočit trilogii o třech sestrách/Matkách, neměl ještě ani tušení, že mu to bude trvat dlouhých 30 let. Přitom hned první Suspiria pojednávající o Mater Suspiriorum (Matce vzdechů) se dočkala velkého diváckého ohlasu. Děj odehrávající se na baletní škole v německém Freiburgu učaroval především až hypnotizujícím vizuálním provedením a podmanivou hudbou, na které Dario Argento spolupracoval se skupinou Goblin. Daria Nicolodi mu tehdy pomáhala především se scénářem. Za tři roky tedy vznikl tento druhý díl, který si vzal na mušku druhou z Matek, nejkrutější Mater Tenebrarum (Matku temnoty). No a teprve po 27 letech Dario Argento svou trilogii zakončil v Římě, kde se děj točil okolo Mater Lachrymarum (Matce Slz), filmem La terza madre.

Bohužel Inferno se ke mně dostalo až jako poslední, ale to nemá na můj úsudek vůbec žádný vliv. Všechny tři filmy jsou svým způsobem specifické něčím jiným a každý z nich na mě udělal dojem něčím jiným. Což v podstatě znamená, že se mi všechny Matky líbily skoro na vlas stejně. Na rozdíl od některých považuji celou trilogii za nadprůměrnou podívanou a odnáším si z ní převážně jen dobré pocity. Zatímco Suspiria mě okouzlila hlavně po vizuální stránce, Inferno dost přitvrdilo a nabídlo mi ponuřejší atmosféru. Navíc zde bylo k vidění mnohem více mord scén, z nichž některé byly opravdu znamenité a nejednoho diváka u nich jistě nepříjemně zamrazí.

Samozřejmě nesmí chybět ani několik nechutností a gore scén. Taková scéna se sklem coby improvizovanou gilotinou nebo noční setkání s krysami – přesně to považuji za vrchol tohoto filmu. Trošku mi sice vadila jistá forma nelogičnosti v některých situacích, ale nad tím jsem protentokrát mávl rukou. Navíc se dočkala i samotná Daria Nicolodi, která si zde tentokrát zahrála vedlejší roli a i její osud byl velice zajímavý. Však sám asistent producenta Lamberto Bava prohlásil, že měl po natáčení panickou hrůzu z koček (zůstat s nějakou v jedné místnosti pro něj bylo na nějakou dobu nemyslitelné).

Hodnocení8
Inferno je v konečném zúčtování velice slušným filmem, který nám nabídne nejen solidní atmosféru, ale i několik nezapomenutelných scén (situací). Nadprůměrná podívaná, která si i po tolika letech zcela po právu zaslouží velkou diváckou přízeň.
80%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář