Scénář a režie: Shawn Linden
Rok výroby: 2020
Délka: 93 min
Země: Kanada

Hrají:
Camille Sullivan … (Anne)
Summer H. Howell … (Renee)
Devon Sava … (Mersault)
Nick Stahl … (Lou)
Gabriel Daniels … (Barthes)
Lauren Cochrane … (Lucy)
… a další

Po čase tu máme opět jednu rodinku žijící v odlehlé divočině. Tentokrát se skládá z otce a matky, jenž se živí prodejem kožešin a lovem zvěře a kteří všechny své vědomosti vkládají do dospívající dcerky. Když se v jejich revíru objeví velký vlk, s nímž mají špatné zkušenosti, rozhodne se hlava rodiny jednat. Jenže otec se dlouho nevrací a pocit nebezpečí sílí. To nejhorší však osamělé ženy teprve čeká…

Hunter Hunter je tedy docela skromný survival. Kdo by však čekal pouze animal horor, bude překvapen tím, že snímek nakonec končí poselstvím, že největší bestií je stejně člověk. Každopádně něco z ranku racionálního nebezpečí jsem chtěl po čase vidět a bylo příjemné zjistit, že se tentokrát nejednalo o špatnou volbu. Tento film má totiž vizi!

Ne stoprocentní, ne nenapadnutelnou, ale poměrně zábavnou. I tady se většina kritiky soustředí na chování postav (a jistě lze s některými souhlasit), mně osobně se ale zdálo, že scénárista a režisér v jedné osobě umně balancuje mezi tím, co velí rozum a mezi tím, co by chtělo srdce. A tak pro mě nebylo chování hlavních hrdinů zas až tak nepochopitelné.

Hunter Hunter je o lovcích a jednotlivé střety proto bolí. Snímek má ve svém menu několik brutálnějších laskomin – například nepříjemné nášlapné pasti. Největším trumfem je v tomto ohledu jednoznačně skvěle sestříhané finále s maximálně vyhrocenou atmosférou, která se bude mezi řezníky chvíli tradovat.

Zároveň si ta scéna žádá o vyšší hodnocení, ale tentokrát zůstanu u solidního nadprůměru. Kdyby autoři snímek více provázali (otec) a dali mu silnější emoce (dceřin osud), klidně bych šel výš.