Honogurai mizu no soko kara
28. 05. 2008 / autor: see-sawandrew / kategorie: Hororové filmy
Český název: Temné vody
Režie: Hideo Nakata
Rok výroby: 2002
Délka: 101 min
Země: Japonsko
Další název: Dark Water
Hrají:
Hitomi Kuroki ... (Yoshimi Matsubara
Rio Kanno ... (Ikuko Matsubara)
Mirei Oguchi ... (Mitsuko Kawai)
Asami Mizukawa ... (Ikuko Hamada)
Fumiyo Kohinata ... (Kunio Hamada)
Yu Tokui ... (Ohta)
Isao Yatsu ... (Kamiya)
Shigemitsu Ogi ... (Kishida)
...a další
Snímek Dark Water je další počin slavného režiséra jménem Hideo Nakata. Byl natočen podle povídky Floating Water od japonského spisovatele Koji Suzukiho, autora románu Ringu z roku 1991, jehož filmovou adaptaci má rovněž na svědomí Nakata. Filmový remake Temných vod, již recenzovaný na těchto stránkách, byl natočen v roce 2005 ve Spojených státech. Bohužel (bohudík?) jsem remake neviděl, takže nenastane žádné porovnávání.
Film se točí okolo příběhu mladé ženy Yoshimi, která se právě rozvedla a se svou malou dcerkou Ikuko se stěhuje na předměstí, aby utekla z dosahu svého exmanžela, který se s ní soudí o práva na dceru. Yoshimi kupuje na první pohled příjemný byt ve starém paneláku a ujišťuje svou dceru, že všechno bude, jak má být a že si Ikuko brzy najde nové kamarády v místní školce. Své malé ratolesti se však nemá čas příliš věnovat, protože hledá zaměstnání a do toho tu jsou ještě tahanice o dceru s dotěrným exmanželem. Ikuko zatím na střeše panelového domu objeví červenou tašku, která, jak později Yoshimi zjistí, patří jedné z pohřešovaných holčiček, Mitsuko, která je už dva roky nezvěstná. Do toho se na stropě ložnice v bytě Yoshimi začne objevovat podivná skvrna, která nemizí i přes kontroly údržbáře, zda voda někudy nezatéká. Po sérii nevysvětlitelných událostí, kdy se v domě několikrát mihne postava malé holčičky ve žluté pláštěnce, do bytu čímdál rychleji proniká voda a červená taška neustále mizí a znova se objevuje na střeše budovy, pomalu přichází Yoshimi na kloub strašné skutečnosti, skrývající se v temné vodě vodárenské věže. A začíná zjišťovat, že ať už se tam skrývá jakékoli zlo, jisté je, že se snaží ublížit zvědavé Ikuko.
Děj filmu je vskutku pomalý a klidný. Pomaličku polehoučku se tajemství odkrývá, až nakonec dospěje k, přiznejme si to, docela očekávaného závěru. Lekačky nečekejte, možná jednu, nebo dvě. Film je spíš o typických japonských scénách, kdy se postava vyděšené ženy pomalu šine chodbou a tu se před ní mihne postava, doprovázená náhlým příchodem hlasitého zvuku, aby za zlomek vteřiny zase zmizela za zdí, čí jinou neprůhlednou překážkou. To jsou japonské horory. Já bych asi nejvíce ocenil atmosféru filmu, kterou se Nakatovi podařilo vystihnout více než bravurně. Zapadlá čtvrt, neustále bičovaná hustým deštěm a pochmurná šedivá barva exteriérů působí přesně tak, jak mají. A samozřejmě všudypřítomná voda, která, obzvláště na konci filmu, působí opravdu odporně jako voda z kaluže.
Herecké výkony nemohu kritizovat, herci působí vcelku příjemně. Hitomi Kuroki alias Yoshimi umí dobře nahodit výraz vystrašené, či zoufalé matky a Rio Kanno v roli Ikuko má úžasný zvědavě-vystrašený výraz. A o představitelce pohřešované Mitsumi mohu říct snad jen to, že má krásnou pláštěnku. Jiní herci ve filmu ani nedostanou mnoho příležitostí. Vícekrát se mihne ve filmu jen otec Ikuko, učitel ve školce a právník Yoshimi. Před shlédnutím jsem projevoval mírné obavy, že si nezvyknu na originální japonštinu, ale ihned po začátku filmu jsem za ni děkoval. Zní výtečně a japonští herci se chovají a gestikulují přesně tak, jako při každodenním životě v Japonsku.
Celý film na mě působil víceméně kladně. I když jej neberu jako horor v pravém slova smyslu, do Ringu má setsakra daleko a někteří se u něj jistě budou nudit, na jedno deštivé odpoledne je to ideální film. Už jen proto, že když se vám bude na okenních sklech kupit pavučina dešťových kapek, uvidíte alespoň, že v Japonsku jsou na tom s deštěm mnohem hůře a určitě budete po shlédnutí filmu rádi, že vám na stropě neprosakuje voda.
bomba 
