Režie: Ataru Oikawa
Rok výroby: 2008
Země: Japonsko
Hrají:
Aika … (Rika Furude)
Rin Asuka … (Mion Sonosaki)
Ayako Kawahara
Gôki Maeda … (Keiichi Maebara)
Airi Matsuyama … (Rena Ryugu)
Erena Ono … (Satoko Hojo)
…a další
Děj
Keiichi se nastěhuje do Hinamizawy. Není zpočátku nijak nadšený, je to zapadákov jak má být. Nic ale nedává najevo a jde i do školy. Je vtěsnán do partičky holek přibližně v jeho věku. Sedne si do lavice, načež se mu jedna z dívek představí. On ji však mrzutě ignoruje. Dívka to s přehledem unese. O pár dní později už si to on, Rena i Mion vykračují k posvátnému Saigudenu (jakýsi barák, kde jsou uloženy věci které souvisí s bohem Oyashiro-samou, ale to už bychom byli jinde) a k jeho okolí, kde narazí i na Satoko a Riku.
Keiichiovi se ale něco nezdá. Kdo je tajemný “Satoshi”? Proč při vyslovení jeho jména všichni ztichnou? Proč se chovají Rena a Mion tak zvláštně? Něco není v té Hinamizawě v pořádku…
Takže… Jak je na tom?
Já sám se ptám, jestli to měl režisér v hlavě v pořádku, když režíroval tohle Live Action!! Bože!! Větší ohavnost jsem neviděl! Budu se snažit ale zachovat chladnou hlavu. Bohužel jsem ale neměl k dispozici anglické titulky, natož české. Ale díky tomu, že jsem viděl anime, jsem věděl o co tam šlo. No to je jedno, vrhneme se na kritiku!
Kamera? Obyčejná. Nic speciálního. Co se týče hudby, není nic, co bych slyšel z anime, což mi ani moc nevadí.. Hudba ujde, pasuje, je taková zvláštní, prostě typická ,,japonská”. Pak bychom narazili na herce. Ti hráli tak stupidně, že už to snad není ani možné. Když se Mion začala smát, tak jsem to nevydržel a začal jsem se smát také. Jelikož ona se obrátila zády ke Keiichimu, začala se gebit jako VŮL a hejbala sebou jako by mě epiletickej záchvat!… To se dostáváme k další věci- smích. V anime to bylo něco, co na vás promlouvá na duši, něco, co vás skličuje, něco, co vás vyděsí a co se vám v hlavě bude odehrávat ještě hodně dlouho. Zato smích ve filmu je nezajímavý a jednotvárný.
Atmosféra-žádná. Nevím proč, ale prostě my připadalo úplně stejné, když se proháněli ve slunečním svitu venku a když se dobývala Rena Keiichimu do bytu. Tak a teď další věc. Postavy. Když si to vezmeme podle anime, tak to co bych tipl na jednoho je ten druhý a naopak. Vůbec k sobě nepasují, a to ani povahově. Věkově se mi Rika a Satoko taky docela vytáhly, a na to, že je Rika hlavní postavou, tak moc prostoru nedostala. I když je to asi proto, že film byl vlastně jenom jeden “ark” anime. Aby ste vše pochopili, doporučuji vám přečíst si recenzi na anime.
Přece jenom se mi tam jedna věc líbila. A to scéna, kdy se dobývá Rena do bytu Keiichiho. Myslím, že tu scénu docela zvládli. Závěrečná scéna byla trapná, jelikož rožškrabání krku se nekonalo- krk byl prostě jenom pomazanej krví, a herec vyšiloval, jako by mu ho dloubali lžičkou.
A jedna zajímavost- zapadákov s ještě větší zapadákovskou školou a co se nestane! Oni v ní nosí unifromy. Že by byla škola tak luxusní?
Já sem od toho radši nic neekala, protože moje nej anime mi taky trochu zhnusili zfilmováním a byla jsem příjemně překvapená, že tohle dopadlo o něco lépe.
je mi to líto, ale musím s tím souhlasit… anime se mi strašně líbilo a je pravda, že z toho jejich smíchu a psychotických záchvatů jsem pár nocí moc nespala, ale z tohohle? psychicky jsem se připravovala na to, že se zase budu celý večer kde čeho děsit a nic… ten Mionin smích nestál opravdu za nic… neříkám, že by to bylo úplně hrozné, ale nebylo to takové, jak jsem to čekala, no škoda…