Hellraiser III: Hell on Earth
23. 09. 2007 / autor: Prasoid / kategorie: Hororové filmy
Český název: Hellraiser III: Peklo na zemi
Režie: Anthony Hickox
Rok výroby: 1992
Délka: 93 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Kevin Bernhardt ... (J.P. Monroe)
Lawrence Mortorff ... (Bum)
Terry Farrell ... (Joanne 'Joey' Summerskill)
Ken Carpenter ... (Daniel 'Doc' Fisher/Camerahead Cenobite)
Sharon Hill ... (Blond Nurse)
Paula Marshall ... (Terri)
...a další
Reportérka Joey natáčí v nemocnici reportáž. Zdánlivou nudu naruší přívoz mladíka plného řetězů, jež jej vzápětí rozcupují. Od jeho dívky se dozví, že vražedné nástroje pochází z kostky, kterou ukradl ze sochy v jednom nočním klubu. Joey se tedy vydává po její stopě, avšak ocitá se tak ve smrtelném nebezpečí. Ona socha je totiž zkamenělinou cenobitů a Pinhead nehodlá zůstat statický napořád.
Film je celkově trošku někde jinde, než jeho dva předchůdci. Mohl by na ně volně navazovat, ale takových odkazů je v něm tak málo, že jsou téměř nepodstatné. Clive Barker, jenž je autorem literární předlohy a režisér prvního Hellraisera a současně producentem druhého, se podílel i na tomto pokračování. Ovšem nechal ho sklouznout do jateční přehlídky.
Třetí díl sází na vizuální efekty. Scény Pinheadova tance se řetězy jsou opravdu působivé a způsoby smrti vynalézavé. Přichází ještě propracovanější noví cenobité, i když už je na místě otázka, zda nebyla hranice únosnosti jejich bizarnosti, která byla v předchozích dílech zachována, překročena.
Bohužel zmizela z atmosféry trvanlivá tajuplnost a pekelná hustota. Protože zlé bytosti nepřicházejí z pekla, neuchopitelného a neznámého, ale jsou součástí reality, všednosti, a působí na nás jako obyčejní úchylní vrazi, jen s trochu podivnou vizáží. Jejich reálnost je podpořena scénou, kdy se je snaží zastavit akčně se přiřítivší policie. Na chvíli byste čekali i národní gardu, ale nic takového se naštěstí nekonalo. První půle ještě sem tam nabízí starý dobrý hellraiserovský odér, sotva se film přelije do rozpoutání pekla v ulicích, vytrácí se ono kouzlo.
Film budí dojem, že chce být ještě bombastičtější a údernější než jeho přímý předek. Všeho se zdá být více, dokonce i hudba švihá dopředu o několik stupňů rychleji. Již ji však neovládá Ch. Young, nýbrž R. Miller. Touto snahou film ztrácí některé starší atributy. Kromě již zmíněné zavedené atmosféry je to erotický podtext a zvrhlost v Barkerově stylu. Po této stránce film klesl na úroveň standardního béčkového hororu, kde je k vidění maximálně nějaká ta lechtivá scéna, a to výhradně pro potěšení oka.
Film je skvělým doplněním Pinheadovy postavy. Zatímco se v prvním díle jeví jako „spravedlivý lucifer", snažící se dostat zpět uprchlého hříšníka, v druhém pak jako „hodný strýček", který naslouchá Kirsty, zde se vybarvil jako skutečný démon. Žádná spravedlnost pro hříšné, ale bezhlavé zabíjení. Tím, že se v kostele symbolicky ukřižuje u oltáře a nakrmí kněze svým tělem a krví, ukazuje, že hodlá vládnout světu a je nezastavitelný. Nespoutané zlo.
Doba si žádala drsnější horor, třetí Hellraiser předvedl, jak na to. Hickox se více zaměřil na bezprostřední bezmyšlenkovou zábavu, čímž se vzdálil některým původním hellraiserovským Barkerovým prvkům.
Vazeny tvorcovia a filmari - prosim nechajte znacku Hellraiser laskavo na pokoji, pretoze svojimi skvelymi pokracovaniami ste z toho urobili kopu hnoja ktora ma iba zarabat peniaze a nic viac.
