Hellraiser: Hellseeker (2002)


Režie: Rick Bota
Rok výroby: 2002
Délka: 89 min
Země: USA

Hrají:
Dean Winters … (Trevor Gooden)
Ashley Laurence … (Kirsty Cotten)
Doug Bradley … (Pinhead / Merchant (as Charles Stead))
Rachel Hayward … (Dr. Allison)
Sarah-Jane Redmond … (Gwen Stevens)
Jody Thompson … (Tawny)
Kaaren de Zilva … (Sage)
William S. Taylor … (Detective Lange)
…a další

 

Hlavní postavou se zdá být Trevor Gooden, manžel Kirsty Cottenové. Probouzí se v nemocnici. Pamatuje si, že měl se ženou nehodu, při níž skončili s autem v řece a ona utonula. Policie kolem něj pořád slídí kvůli podezření z úkladu, protože Kirsty vlastnila pěkný balík cenných papírů a tělo se nenašlo. Trevor bloudí světem mezi svým bytem a prací. Trpí amnézií. Občas se mu vrátí nějaká kusá vzpomínka, občas se dějí divné věci, objevují se zvláštní bytosti a hned na to svět vypadá zase jinak, takže náš milý neví, co je skutečnost a co ne. Chaosu činí přítrž až konec a šokující odhalení, které nechť si přečte jen ten, komu vyzrazeni nevadí. Trevor už je dávno mrtvý a pouze prožívá noční můru, kterou mu zařídila Kirsty, jež se smrtí jeho milenek a jeho partnera, s nímž měl svoji ženu skutečně zabít a sbalit prachy, vykoupila, když znovu (na Trevorův popud) otevřela kostku a hrozilo jí, že bude trpět.

Od klasického hellraiserovského počinu se Hellseeker prudce odklání. V lecčems připomíná díl předešlý, jenž už také nebyl klasikou, ale který se na rozdíl od tohoto může chlubit skutečností, že se povedl. Až se divím, že si Barker šestku zamiloval.

Hellseeker podle mě zkouší těžit z předchůdce. Opět vidíme jednoho člověka a jakousi změť jeho špinavostí (každou chvíli si to s někým rozdává). Způsob vyprávění ovšem budí rozčarování. Jedna scéna, pak druhá o něčem jiném, aby z toho vyplynulo, že se to asi nestalo. Nejenže Trevor neví, co je skutečnost a co ne, dokonce to neví ani divák. To vše se mu odhalí až na konci. Je to jako dívat se na detektivku, která ovšem nemá šťávu a tak nějak nevíte, k čemu se vlastně směřuje. U detektivky alespoň pátráte po delikventech, ale tady můžete hodinu klidně prospat. Ve filmu je jedna docela velká nepochopitelnost. Proč Kirsty bez nátlaku otevírala kostku, když věděla, co si tím může způsobit?

Masky jsou až na Pinheada slabé. Ostatní cenobitové, kteří se k tomu objeví na necelou minutu, jsou spíš legrační – chlápci s papírovým pytlíkem na hlavě. Ostatní triky pak podlehly počítačové animaci a je to znát, takže na milovníky poctivě odvedené práce to působí rušivě. Pokud jde o množství krve, žádnou tu nehledejte. Ani hrůzostrašnou muziku. To je jedna z věcí, která mě tu zarazila. Pohodová hudba tak ke kávě. Pohodové jsou i ty erotické scény, takže taky nic převratného.

Jediné velké plus filmu je atmosféra. Temnoty si užijete dost, ale jen tehdy, neusnete-li nudou. Mně se to sice nestalo, ale podruhé už se na to nepodívám. Takhle odfláknout docela dobrou myšlenku nepovedenou variací na pátý díl je fakt hrůza.

Po předchozím pěkném pokoukání spatřil světlo světa snímek, který je dobrý tak pro milovníky detektivek, jestli vůbec. Hellraiser hodně utrpěl. Nudný průběh, nudná hudba, podivné až nelogické rozuzlení, prostě nic moc.

Sdílejte článek

  1. Prasoid 29 listopadu 2007 v 19:13

    Člověče, to je dobrá otázka . Rozhodně ne, ale z nostalgie k prvním třem hellraiserům (trojka se do té vzpomínky vešla jen s odřenýma ušima) asi ano. To kvůli nim jsem se pak pustil do shánení a recenzování dalších dílů. Proč jsem poslední 3 už vůbec nehodnotil se dá vysvětlit třeba tak, že mi to za to ani nestálo. Ale tvé případné hodnocení by celkem ušlo, hellseekera bych ještě vzhledem k H1 a H2 vydělil dvěma .

Nový komentář