Hellraiser: Deader (2005)


Český název: Hellraiser: Návrat mrtvých
Režie: Rick Bota
Rok výroby: 2005
Délka: 88 min
Země: USA / Rumunsko

Hrají:
Kari Wuhrer … (Amy Klein)
Paul Rhys … (Winter)
Simon Kunz … (Charles Richmond)
Marc Warren … (Joey)
Georgina Rylance … (Marla)
Doug Bradley … (Pinhead)
Linda Marlowe … (Betty)
…a další

 

Amy Kleinová je nebojácná, drsná novinářka z Anglie, proslulá svými neotřelými, šokujícími a vše odhalujícími reportážemi. Svoji práci bere zodpovědně, takže se neváhá začlenit i do těch nejnebezpečnějších sociálních skupin. Jednoho dne jí její šéf pustí nahrávku, kde se v prostředí jisté rumunské sekty zastřelí dívka a následně je oživena. Amy neváhá a vypravuje se po adrese, z níž kazeta přišla. Dostává se do bytu Marly. Dívku zde nachází mrtvou s divákovi známou kostkou v ruce. Ukradne ji, přidá k tomu na stole ležící obálku a utíká před zvědavým domovníkem. Následně je z pásky Marlou žádána o pomoc a varována, aby neotvírala kostku. Jenže Amy je odhodlaná přijít věci na kloub a tak po kostce sáhne, což ji přinutí vydat se až do podzemního doupěte sekty zvané Deaders.

Jestliže předchozí film byl nepovedený, o tomto to platí rovněž. Asi za tím stojí režisér, nebo ne? Každopádně je na rozdíl od svého předchůdce lepší v přímočařejší dějové linii, která nevyvolává otázky, co je skutečné a co ne. Je to sice opět zaměřené převážně na jednu osobu a její hledání, ale už je jasné, o co přesně jde, i když je to zase taková detektivka. Zůstali tam však směšně vyhlížející cenobiti a tendence ukázat je pokud možno co možná nejméně.

Atmosféra docela ujde, chvilkami podařená hudba rovněž, nicméně od Hellraisera jako takového je to značně vzdáleno. Žádná tma, žádné peklo, jen pochmurné ulice, šero v metru a modře prosvětlené podzemní katakomby. Samotná myšlenka o sektě, která necítí bolest a tak pije Pinheadovi krev, je dobrá, ale závěr s rozuzlením na mě působil trochu zmateně a vyvolával ve mně pocit podobnosti s vykoupením, jemuž jsem byl svědkem v případě předchozího snímku, ovšem již bez optimismu.

Krve si člověk užije poměrně dost, ostatně i nějakého toho sexu. Nahotě se tu meze nekladly a třeba takové lesbické hrátky dostaly také svůj kus koláče. Obě skutečnosti však na sebe zpravidla volně navazují. Když se například objeví pěkná nahotinka, tak je celá od krve a její vnady tak nelze řádně vychutnat.

Triky jsou dobré tak na půl. Opět zde zapracovala počítačová animace, takže už tak slabý snímek potápí ještě více. Ani masakr v metru není nic moc. Jediným pořádným efektem je sám Pinhead a v závěru háčkové trhání pěkně postaru.

Kdybych nebyl odkojen prvotinami, možná by se mi to dost líbilo. Možná i tehdy, kdyby nešlo o film s Pinheadem. Z čehož vyplývá, že těm, co Hellraisera moc neznají, to asi zachutná.

Je to sice o trochu lepší než předchozí Hellseeker, nicméně ne natolik, aby to stálo za obsáhlejší řeč. Prostě pokračování v propadu.

Sdílejte článek

Nový komentář