Hellbound (1994)


Český název: Zásah z pekla
Režie: Aaron Norris
Rok výroby: 1994
Délka: 95 min
Země: USA

Hrají:
Chuck Norris … (Frank Shatter)
Calvin Levels … (Calvin Jackson)
Sheree J. Wilson … (Leslie)
Christopher Neame … (Profesor Malcolm Lockley \ Prosatanos)
Sarai Tzuriel … (Cloritt)
… a další

 

Když před mnoha staletími král Richard Lví srdce během jedné ze svých křížových výprav ve Svaté Zemi porazil a uvěznil v hrobce satanova vyslance Prosatanose, zničil pekelné žezlo na devět kousků, které následně nechal tajně rozvést po celém světě. Vypadalo to, že se lidstvo znovu bát tohoto proradného zplozence pekla už nemusí. To však nebyla pravda. Nyní v přítomnosti musí řešit dva detektivové z Chicaga (Shatter a Jackson) brutální vraždu židovského rabína, kterému někdo vyrval srdce z těla a stopy je zavedou až k archeologickým vykopávkám v Izraeli. Až doposud na pekelné síly nevěřili a považovali je za pohádky pro malé děti, ale záhy se sami přesvědčí o opaku a budou muset čelit samotnému Prosatanosovi…

Chuck Norris se v hororu neobjevil poprvé, nicméně má své přednosti úplně někde jinde, takže je asi všem jasné, že je potřeba se na celou věc dívat dost s nadhledem. Přeci jenom jeho filmy se až na pár maličkostí nikdy nedočkaly příliš velké oblíbenosti. Za to sám Chuck se těší bezesporu velké popularitě. A jak jinak, byl hlavní ozdobou i v tomto krimi thrilleru (jen mi v žánrovém zařazení chyběla uvedena ještě komedie…).

Samotný tvůrčí nápad nebyl sice nikterak originální, ale nedá se říci, že by byl vyloženě špatný. Vyslanec pekla se dostane ze svého vězení a začne se shánět po devíti částech svého žezla. Jejich majitelé (většinou svatí muži) mají tu smůlu, že Prosatanos miluje hlavně zabíjení a trýznění svých obětí. ON sám má však rovněž pech, že se mu na paty přilepí dvojice svérázných policistů z Chicaga a hlavně Chuck Norris. Tenhle zrzavý chlapík taky nejde pro ránu daleko, jen škoda, že jeho černošský kolega je dost velký ňouma. Ale zas na druhou stranu, divák se alespoň zasměje nad některými vzniklými situacemi, nebo hláškami které se tu objeví.

Hodnocení5
Hellbound si tak i přes svou průměrnost jistě nějaké ty fanoušky najde. Atmosféra byla místy ucházející, škoda že se nepřidalo na brutálnosti, protože většina důležitého se odehraje mimo záběr kamer a v neposlední řadě se rozhodně dalo zapracovat i na bojové choreografii. Ta totiž místy působila dost komicky...
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář