Halloween 5 (1989)


Režie: Dominique Othenin-Girard
Rok výroby: 1989
Délka: 96 min
Země: USA

Hrají:
Donald Pleasence … (Dr. Sam Loomis)
Danielle Harris … (Jamie Lloyd Carruthers)
Ellie Cornell … (Rachel Carruthers)
Wendy Kaplan … (Tina Williams)
Beau Starr … (Sheriff Ben Meeker)
Tamara Glynn … (Samantha Thomas)
…a další

 

Malá Jamie po událostech posledního Halloweenu ztratila řeč a nyní přebývá na Haddonfieldské klinice, kde o její duševní zdraví pečuje Dr. Sam Loomis. Jamie čas od času přepadají stavy podobné epileptickým záchvatům. Ovšem jejich původ je zdravotnickému personálu záhadou. Nicméně na den Halloweenu začínají být tyto stavy stále častější. Jediný, kdo alespoň matně tuší, oč tu jde, je Dr. Loomis. Má podezření, že přízrak jménem Michael Myers stále žije a že Jamiina nemocná duše je s tou jeho nějak propojená. Na jeho popud je zburcována místní policie. Znovu se roztáčí děsivý kolotoč událostí, jehož tempo udává maniak Myers, který si znovu přišel pro malinkou bezbranou Jamie a hodlá převálcovat každého, kdo se mu postaví do cesty…

Režie v pořadí čtvrtého filmu pojednávajícího o brutálních kouscích Mikea Myerse se tentokráte ujal Dominique Othenin-Girard. Halloween 5 byl jedním z jeho prvních celovečerních filmů a, pokud je mi známo, první horor. Později natočil například snímek Přichází Satan – Procitnutí a několik televizních filmů. Dominique se podílel i na scénáři.

Pořád to samé?
Hlavní dějová linie pátého dílu serie nepřínáší v podstatě žádné výrázné zvraty oproti předchozím. V Haddofieldu se opět nachází nějaká osoba (tentokráte opět Mikeova neteř Jamie), kterou Michael Myers prostě potřebuje bůhvíproč zabít. A než se dopracuje k samotné hrdince příběhu, je mu souzeno zprovodit ze světa několik dalších lidí. Člověk se až diví, že s přibývajícími částmi serie zůstali v Haddonfieldu vůbec nějací obyvatelé. Jeho protistranou je opět Van Helsing serie Dr. Loomis, který neváhá kdykoliv riskovat vlastní život pro zmaření Mikeových plánů.

Mysteriozní Halloween?
Ovšem přesto se při troše puntičkářského pozorování dá objevit několik tendencí obohatit starou koncepci Halloweenu několika novými prvky. Byť jsou tyto pokusy ne vždy úplně dotažené či povedené.
Od počátku je zřetelná jakási snaha vnést do snímku mysteriozní stránku. A to telepatickým propojením Michaela s malou Jamie. Kdykoliv se Mike chystá k nějakému odpornému činu, Jamie se stane smyslů zbavená, naprázdno otevírá ústa jako kapr a pantomimicky znázorňuje, co právě její strýček provádí. Bohužel, tyto okamžiky mnohdy zavánějí nudou a když se děj snímku přehoupne do druhé poloviny, je najednou tento dějový prvek zcela ignorován a tudíž z hlediska celku pozbývá významu. Skoro to působí, jako by si tento záměr v průběhu natáčení snímku autoři rozmysleli, vynechali ho a pokračovali dál, aniž by přepracovali natočený materiál.

Možná dorazí i smích(?)
O něco méně citelnější je pokus instalovat do příběhu několik komedialních momentů. Tato úloha byla svěřena Jamieiné střeštěné kamarádce Tině a dvojici městských policistů, jež se neustále doplňují a jejich výstup je podtrhován pro Halloween naprosto netypickou grotekní hudbou. Nutno dodat, že výsledek tu a tam vyloudí úsměv. I když ne vždy z toho důvodu, ze kterého by autoři předpokládali.

Michael Myers automobilovým závodníkem
Lehké změny se objeví i v Mikeově vynalézavosti. Aby to nebylo pořád tak stereotypní, Michael při svém řádění střídá prostředky a způsoby zabíjení. Měnící se prostředí mu k tomu poskytuje prostor. A tak Michael vděčně bere do ruky kosu či vidle a nebo nám předvede, jak bravurně vévodí činnosti řízení motorového vozidla, které se naučil bůhví kde.

Stará dobrá atmosféra se zadrhla někde v předchozím díle
Ano, je tomu bohužel tak. Sice stále ve snímku zní mocná Carpenterova hudba, nicméně autoři zřejmě podcenili její potenciál a tak jí využili spíše jen jako zvůkovou kulisu, čímž poněkud zradili atmosféru starých Halloweenů. Ano, jistě, páté pokračování si jistě žádá posun, ale rozhodně ne tímto směrem!
O něco méně se zlepšuje kamera, ale ne zas natolik, aby si zasloužila prostor více jak jednoho souvětí.

Ani k hereckým výkonům není mnoho co podotknout. Roztomilý obličejíček malé Danielle Harris, kderá si zahrála Jamie, se umí sice místy zkřivit do působivého hrůzného výrazu a Donald Pleasence (Loomis) nepolevuje z výkonů, které předvedl předtím, ale jejich práce není zase tak ohromující, aby to snad posunulo snímek někam do vyšších pater kinematografie.

Stará dobrá klišé
Kdybych teď recenzoval PC hru, musel bych se pozastavit nad stupidní umělou inteligencí postav. Ono to totiž tak nějak výsledně působí. Mike Myers je takový Duke Nukem Halloweenu a jeho oběti představují skupinu nelogicky uvažujících postaviček, které se přimo hrnou do palebného pole jeho děsivých zbraní.
Stejně nelogický je i postup policie, která je od počátku filmu v pohotovosti. Šerif po předchozích zkušenostech povolá na pomoc rovnou celou armádu mužů zákona včetně zásahové jednotky. Když se však kdekoliv cokoliv šustne, přesune na místo rovnou celou zasahující skupinu, aniž by rozložil početné síly a věnoval něco z nich ochraně strategických osob.
Poměrně málo pochopitelný je také časový posun mezi tímto a předchozím dílem. Jak víme, oba se odehrávají na Halloween, který se v USA slaví jednou do roka. Výsledně to ovšem působí, jako by se události pětky odehrály hned následující den po čtyřce. Jistě se neubráníte otázce: Kde byl sakra Michael Myers celý rok?
O tom, že se Michael Myers docela bez problémů pohybuje za bílého dne uprostřed města ve své neblaze proslulé masce, se raději nebudu dlouze vyjadřovat.

Budeme se bát?
Přesi jen se nalezne několik silnějších momentů. Za zvíraznění stojí honička mezi Mikem a Jamie vrcholící jejím uvězním v šachtě na špinavé prádlo. Lekavé scény jsou sice povětšinou předvídatelné, ale pokud polevíte na pozornosti, místy vás zaskočí.

Samotný závěr je bohužel velkým zklamáním. Několik rovin příběhu, které autoři velkoryse nakousli, zůstane i bez sebemenšího nastínění významu. Snad aby tvůrci přivedli více pozornosti k případnému pokračování.

 

Hodnocení5
Inu, Halloween 5 není film velkého významu a v rámci serii jde o výrazný pokles. Není to sice pád do hlubin kinematografické žumpy, ale divák by jej mohl chápat jako předznamenání toho, že tvůrcům Halloweenu brzy dojde dech. Nakolik tato předtucha nabyde nebo pozbyde významu je však otázkou pro jiný článek.
50%

Sdílejte článek

  1. Solo 8 listopadu 2018 v 09:01

    Čtvrtý díl této série se dočkal opravdu velkého zájmu a částečně i slušné divácké přízně a tak bylo samozřejmě potřeba „kout železo dokud je žhavé“, no a tak další díl na sebe nenechal pochopitelně dlouho čekat. Pětka začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil a divák má šanci vidět opravdu úsměvný Michaelův únik a jeho následné roční „zakuklení“. Je až k nevíře, co všechno tenhle borec už přežil – jenže jak poznamenal již mnohokrát Dr. Loomis – ON už dávno není člověkem, je to ztělesnění ZLA. A to nám tento sériový vrah ukáže i tentokrát v celé své kráse. Nicméně je nám zde opět naservírováno přesně to, co každý od klasického slasheru čeká – spousta mrtvol, zajímavé mord scény, ucházející atmosféra a nekompromisní zabiják. Takže nač si vlastně stěžovat? Problém je v tom, že tahle série pomalu ale jistě začíná už tak trochu nudit. Jede se pořád v tom samém schématu, jeden díl často ignoruje ten druhý (nebo spíš jeho tvůrci kašlou na předchozí scénáře) a nové prvky nejsou tak zajímavé, jak by si jejich autoři přáli. Tedy alespoň to tvrdí většina lidí, co tento film viděla a já s nimi víceméně souhlasím. Asi nejvíc mi vadil osud Rachel, která byla na čtverce vůbec tím nejlepším, co nám tam bylo nabídnuto a tady se moc dlouho neohřála. Tady si musíme vystačit s malou Jamie – což bylo nebylo zas až tak špatné, kdyby se děj soustředil hlavně na ní. Jenže zde dostává až moc prostoru jiná postava. A tou je rebelka Tina. Jasně byla s ní sranda, její přátelé byli dobře jeblí, ale až příliš humoru do této série prostě nepatří. Kupříkladu scéna ze stodoly byla vůbec jednou z nejlepších, jaké jsem tady viděl – samozřejmě nesmím opomenout ani nervy drásající úprk Jamie před jejím strýcem šachtou ve starém domě. A právě kvůli těmto momentům je v mých očích pětka stále průměrnou záležitostí, kterou prostě odstřelit nehodlám. 50%

Nový komentář