Ha phraeng (2009)


Alternativní název: Phobia 2
Režie: Paween Purijitpanya, Visute Poolvoralaks, Songyos Sugmakanan, Parkpoom Wongpoom, Banjong Pisanthanakun
Rok výroby: 2009
Délka: 125  min
Země: Thajsko

Hrají:
Jirayu La-ongmanee … (Pey) – “Novice”
Nicole Theriault … (Nuch) – “Salvage”
Marsha Wattanapanich … (Marsha) – “In The End”
Kantapat Permpoonpatcharasuk … (Aey) – “In the End”
…a další

 

Po roce se opět rozhodli nejznámější thajští režiséři, že natočí další hororovou minisérii a ke spolupráci si pozvali dvě „nové tváře”. Dali tak šanci vzniknout pěti příběhům, při kterých nám přeběhne mráz po zádech. I tentokrát je jejich kvalita různorodá, ale jako celek na mně Ha phraeng zapůsobil naprosto stejně, jako jeho předchůdce.

1) Novice (Paween Purijitpanya)

Sledujeme příběh čtrnáctiletého chlapce Peye, který se kvůli svému problémovému chování a potížím se zákony ocitne na přání své matky v budhistickém klášteře. Zde mu mají pomoci místní mnichové s nápravou, ale on jim to rozhodně neusnadní. Nerespektuje jejich pravidla ani zvyky, ale duchové lesa mu brzy ukáží, jak dokáží krutě ztrestat člověka bez víry.

První příběh má v sobě zakódováno jakési morální poselství, kde platí oko za oko, zub za zub. Vzpurný chlapec má velice „zajímavou” minulost, kterou budeme postupně s ubíhajícím časem poodhalovat až do samotného finále. To bylo svým způsobem až příliš kruté, ale nikterak překvapující. Ani tentokrát se tvůrci nevyvarovali digitálních efektů, ale alespoň nebyli tolik přehnané jako minule. Vkusný souboj hada s podivným stvořením patřil k tomu nejlepšímu, co jsem zde viděl. Efekty však nebyli tím jediným, co mě zde zaujalo. Kvalitní práce kameramana i zvukaře nám nabídli solidní prožitek, který navíc doplnila i skvěle zvládnutá ponurá atmosféra. Pro mne jde o druhou nejlepší povídku.

2) Ward (Visute Poolvoralaks)

Mladík Arthit je převezen do nemocničního pokoje, ve kterém mu bude dělat společnost umírající stařec, který to bude mít brzy za sebou. Tedy alespoň se tak na první pohled zdá, protože dnešní noc prožije Arthit hotové peklo. Jeho soused jej totiž začne z nepochopitelných důvodů šikanovat, přestože má být údajně nehybný. Nikdo mu to nevěří, jenže násilí se začíná stupňovat, až dojde k boji o holý život…

Nejkratší příběh nemá tolik propracovaný děj jako ostatní, ale za to se režisér snažil vytvořit co možná nejdivnější atmosféru hned od prvních minut. Divák si ze začátku nemůže být jistý, zda jde jen o halucinace, nebo se stupňující teror skutečně odehrává, ale povedený závěr vše vysvětlí. Mám rád, když se do všeho zaplete magie a když je i dobré obsazení, zábava je zaručená již dopředu. Těch zhruba patnáct minut uteklo jako voda a pocit nudy jsem tu nezažil ani jednou.

3) Backpackers (Songyos Sugmakanan)

Páreček stopařů si zastaví náklaďák, jehož posádka je sice divná již na první pohled, ale za menší úplatek je sveze. Po pár minutách si však uvědomí, že udělali nejhorší chybu ve svém životě. Mnohem podivnější než řidič a jeho kolega je totiž náklad, jenž začne dělat v návěsu nehorázný hluk. Co se skrývá za jejich zády?

Osobně jsem podobné téma v této minisérii nečekal, ale tak milovníci zombie žánru si taky konečně přijdou na své. Já už však takové nadšení nesdílel, protože ultrarychlé zombíky zrovna dvakrát v lásce nemám. Naštěstí je zde možnost shlédnout několik velice vydařených „akčních” scén, při kterých možná někomu přeběhne i mráz po zádech.

4) Salvage (Parkpoom Wongpoom)

Zde se seznámíme s mladou ženou Nuch, majitelkou vrakoviště a prodejkyní aut. Tato šikovná ženská se v branži vyzná. Zdemolovaná auta nechá opravit a poté je prodává naivním zákazníkům jako „lehce ojetá” auta. Na každé prase se však vaří voda a tak i ona jedné noci pozná, že duchové by se měli nechat být na pokoji.

V mých očích se jedná o nejlepší příběh, který jsem měl dnes šanci shlédnout. Skvěle vytvořená atmosféra a luxusní finále jsou opravdovou třešničkou na dortu. Režisér si zde neustále pohrával s divákovou myslí a připravil si i několik docela nechutných překvapení. Nicméně si u mě vysloužil jedničku s hvězdičkou. Parkpoom Wongpoom přesně ví, co na diváka platí, o čemž nás přesvědčil již minule. Přesně takto si představuji krátké, ale úderné duchařiny.

5) In The End (Banjong Pisanthanakun)

Poslední příběh nás zavede do filmového ateliéru, kde amatérský štáb natáčí poslední scény k hororovému filmu. Představitelka hlavní záporné role má však vážné zdravotní problémy, které jí brání v natáčení. Po převozu do nemocnice nečekaně umírá, ale touha po dokončení je silnější než smrt…

Hodnocení7
To nejslabší nakonec, tedy alespoň já to tak vidím. Pokus o natočení „hororové komedie" se moc nepovedl a svým kolegům to Banjong zkazil. Ani by mi nevadilo, že se zde objevil čtyřlístek herců z jedničky, kdyby ten děj nebyl tak nudný. Pánům to víc svědčilo při sjíždění řeky, nežli za kamerou. Nevěřil jsem jim ani to vyděšení a tak jediným světlejším okamžikem, byla chrchlající černovláska.
70%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář