Grieta, La (1990)


Český název: Průrva
Režie: Juan Piquer Simón
Rok výroby: 1990
Délka: 79 min
Země: Španělsko / USA
Alternatívní název: The Rift

Hrají:
Jack Scalia … Wick Hayes)
Ray Wise … Robbins)
R. Lee Ermey … Kapitán Phillips)
Deborah Adair … Nina Crowley)
Ely Pouget … Ana Rivera)
…a další

 

Vojenské námořnictvo ztratí kontakt s ponorkou SIREN I, která měla v hlubinách oceánu přísně utajený úkol. Proto je povolán zpět do aktivní služby konstruktér Wick Hayes, který toto plavidlo sestrojil. Má se v Norsku připojit k posádce SIREN II. A vydat se zjistit, co se stalo. Když se jim konečně podaří zachytit signál z černé skříňky, zjistí, že se jejich cíl nachází v hlubinách propasti. V průrvě leží velká jeskyně, kterou jejich předchůdci použili jako základnu.  Hayes i ostatní členové posádky si začnou lámat hlavu, co tam vůbec dělali a odkud se vzaly podivné mořské řasy, které by v takové hloubce vůbec neměly existovat. To však ještě netuší, jaké hrůzy je čekají uvnitř.

Juan Piquer Simón – režisér filmu Slugs, muerte viscosa – se tentokrát rozhodl natočit další béčkový podmořský horor, které mám až na pár výjimek docela rád. I přes lehce vlažný začátek, který je věnován seznámení se s posádkou, začala brzy atmosféra nabírat ty správné grády a já se pohodlně usadil v křesle. Aniž bych si nějak zjišťoval dopředu informace o náplni tohoto filmu. Díky tomu jsem pln očekávání hltal každou minutu a jakmile se poprvé na obrazovce objevily ony záhadné řasy, napětí se začalo stupňovat. To nejlepší se však začalo odehrávat teprve uvnitř jeskyně.

Postupné odhalování dalšího šíleného vědeckého výzkumu a jeho důsledků mi sice sem tam vykouzlilo úsměv na tváři (bylo to dost přitažené za vlasy), ale díky vhodně zvolených interiérům a především solidnímu hereckému obsazení, jsem se bavil až dokonce. K dobru navíc musím připočítat i kratší stopáž. Španělé totiž nepotřebují zbytečně natahovat svá díla, cpát do nich zdlouhavě nudné pasáže o ničem. Přiznám se však k jednomu, když jsem uviděl podobu těch různých mutantů, měl jsem dojem, že sleduju mnohem starší film, než je rok 1990.

Ano i tentokrát máme možnost shlédnout výsledky zbabraných vědeckých pokusů a tentokrát za to může jakýsi urychlovač DNA. Díky němu byly v hlubinné jeskyni stvořeny různě pestré mutace, z nichž většině neskutečně chutná lidské masíčko. Na jednu stranu byla velká škoda, že žádný z mutantů (druhů) se na obrazovce moc dlouho neohřál, ale to byl jistě tvůrčí úmysl, aby nebyla zbytečně vidět gumovitost masek a gore efektů. K tomu jim dopomohlo i fikané ponuré podsvícení. Navíc se mi líbil španělský přístup k mord scénám, kdy postavy odpadávaly jako hrušky, pěkně jedna za druhou v krátkých časových intervalech a divák se tak nestačil nudit. Dalším příjemným zpestřením byl výběr herců.

Hodnocení6
Na jednom placu se sešli takoví herci jako Jack Scalia, R. Lee Ermey a Ray Wise. Navíc tu nehráli žádné druhé housle, takže i díky jejich výkonům šla kvalita snímku nahoru.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář