Green Inferno, The (2015)


Režie: Eli Roth
Rok výroby: 2015
Délka: 100 min
Země: USA / Chile

Hrají:
Lorenza Izzo … (Justine)
Ariel Levy … (Alejandro)
Daryl Sabara … (Lars)
Kirby Bliss Blanton … (Amy)
Magda Apanowicz … (Samantha)
Sky Ferreira … (Kaycee)
Nicolás Martínez … (Daniel)
…a další

 

Studenti chtějí zase jednou zlepšit svět a tak se vypraví do pralesů Jižní Ameriky zastavit genocidu páchanou na domorodcích. Jejich nebezpečné poslání se změní v boj o přežití v okamžiku, kdy uprostřed zeleného pekla havaruje jejich letadlo. Domorodci, kterým původně přijeli pomáhat, je vítají s otevřenou náručí a připravují hostinu. Podaří se někomu přežít?

Eli Roth se tedy pokusil vzkřísit řadu let odumírající subžánr s kanibalskou tématikou. Snaha se má sice cenit, ale v tomto případě bych fanfáry nechal mlčet, protože The Green Inferno má řadu much. Leckoho návrat do tohoto hororového prostředí – jak jsem si s údivem přečetl – potěšil a k dobru je Rothovi připisována i humornost některých okamžiků, mně to ovšem ani zdaleka neklouzalo do žaludku tak snadno. Podle mě ten chlápek zase neví, co točí.

Trochu výrazněji nad ostatní vyčnívá například scéna s mrtvolou, do níž hrdinové ukryli marihuanu, což má za následek veselé rozpoložení lidojedů. Jistě by to mohla být legrační krvavá komedie, pokud by se v tomhle stylu jelo od startu. Bohužel film pouze klouže na hraně sebeparodie a toho největšího příběhového klišé, kde můj zájem o dění pravidelně kolaboval do podprůměru.

Hodnocení3
Trochu bodů dám alespoň za gore, nezbytnou to náplň této odnože. Vrcholem menu je rozsekání chlápka, sežrání člověka zaživa nebo ponechání oběti masožravým mravencům. Pochvalu uděluji i maskám. Škoda, že pojítkem mezi několika světlými okamžiky je klasická neinvenční rutina, která neoslní ani v béčkových vodách.
30%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 24 července 2017 v 09:57

    Mám rád staré kanibalské filmy a přestože nepovažuji Eliho Rotha za nějak skvělého režiséra, docela jsem se na tento film i těšil. No a vyplatilo se? Popravdě jsem z tohoto kousku dost v rozpacích, protože jsem očekával něco jiného, než se mi nakonec dostalo. Zvláště pak režisérův přístup byl dost zvláštní a narazil jsem tu na několik věcí, které se mi vůbec nelíbily. Hlavně první polovina filmu mi lezla vyloženě na nervy a dost jsem se u ní nudil. Zdlouhavé dialogy o ničem a rádoby vtipný humor – přesně tohle u hororových filmů moc nemusím. Navíc mi taky přišlo, že Eli snad ani nevěděl, co chce vlastně točit. Parodii na kanibalské filmy, nebo jejich dosti odlehčenou formu…To ví asi jen on sám, ale já moc spokojený nebyl. Teprve druhá polovina sebou přinesla i toužebně očekávané násilí, ale i to zde bylo dost „přízemní“. Žádné masakry zvířat, jen jedno povedené rozčtvrcení těla a propíchnutí větví při pádu letadla – to je sakra málo. Navíc mi většina postav byla krajně nesympatická, takže jejich postupná eliminace mi přišla víc než vhod. Jediným štěstím bylo, že se tu a tam přece jenom vyskytla docela povedená atmosféra, jinak bych Green Inferno odstřelil rovnou do odpadu. Když už nic jiného, tak Lorenza Izzo je kus pěkné ženské a ani se nedivím, že jejímu kouzlu propadl sám Eli Roth a posléze si jí vzal v reálu za manželku. 40%

Nový komentář