Český název: Gothic – Noc hrůzy
Režie: Ken Russell
Rok výroby: 1986
Délka: 87 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Gabriel Byrne … (Byron)
Julian Sands … (Percy Shelley)
Natasha Richardson … (Mary Shelley)
Timothy Spall … (Polidori)
Myriam Cyr … (Claire Clairmont)
Kristine Landon-Smith … (mechanická žena)
…a další
Film vypráví o okolnostech, za nichž se v hlavě Mary Shelley zrodila myšlenka napsat dílo Frankenstein. Nestála za tím procházka růžovou zahradou, nýbrž hrůzná noc plná erotiky a děsu. Taková, jakou je možné prožít jedině u ženevského jezera v sídle Byrona, kam se svým budoucím mužem a nevlastní sestřenicí zavítala, při patřičné konstelaci hvězd a kombinaci vlastních příšerných představ, vyvolávání duchů a užívání halucinogenních látek. I když vše vypadá s odstupem času jaksi neškodně, na síle té noci to nic nemění.
Ken Russell je jedním z režisérů, o jejichž rukopisu se hovoří jako o nezaměnitelném. To znamená, že jeho prvky ve většině daných filmů téměř spolehlivě rozpoznáte, tedy při troše pozornosti. Ani Noc hrůzy není v této kategorii výjimkou.
O jistých russellovských postupech se nelze nezmínit, tím spíše, že samy předstupují. Jak známo, patří k nim erotika, lehce pohnutá od stavu normálnosti do úchylnosti a vulgarity až zvrhlosti, jež se pojí s bizarností. Samozřejmě není na místě si představovat bůhví jaké orgie, byť k tomu svádí nepochybně nenormální duševní stav hlavních postav a celková atmosféra. Dojde na odhalená poprsí, na výjevy z hromadné soulože, to poslední doprovázeno působivou teatrálností, vystřídanou děsivostí. O výstřednosti můžeme hovořit ve chvíli, kdy se bradavky na ňadrech mění v oči, nebo když se blíží rytíř s jistou násadou v rozkroku, podobnou té, jaká je charakteristická pro Russellův snímek Lair of the White Worm (1988, Doupě bílého červa). Přičtěte mechanickou pannu v životní velikosti a nebude se stačit divit, čeho všeho je lidská fantazie schopná.
Snímek se dále vyznačuje jistou odděleností od všední reality. Kouzla a čáry, střídající se děsivé výjevy bez hlubší logiky. Přesto nenarazíte na sebevětší chybu, protože nevíte, zda se všechno děje doopravdy, co všechno je pouze výplodem fantazie hlavních postav. Tato dualita reality a fantazie znamená, že nelze na film příliš pohlížet ani jako na skutečnost, ani jako na surrealistickou zpověď, neboť chybí základní linie, vodítko vnitřním světem postavy. I když jsou postřehnutelné náznaky, jsou demolovány tím, že hrdinů a jejich psychických projevů je přeci jenom o něco více.
Herci pracují takřka bez výjimky tak přesvědčivě (mnohdy s těžko uvěřitelným entuziasmem), že se konci ani nechce věřit. Zvláštním přínosem byl po této stránce G. Byrne, vzezřením až démonický umělec, jemuž kontrastovala lehkost a křehkost N. Richardsonové. Dodával celkové atmosféře nádech šílenosti. Ve spojení s archaickým odérem, temnotou, mrazivou hudbou a velmi dobře zpracovaným děsem a strachem, o kterém celý snímek bez nejmenších pochyb pojednává, je to přímo vražedná kombinace, které chybní snad jen trocha toho napětí.
Je otázkou na závěr, zda má snímek za úkol promluvit k divákovi a sdělit mu, že skutečná hrůza se skrývá pouze v něm a že on sám je to jediné, čeho by se měl skutečně bát. Hrdinové filmu zjistili, že ponechají-li svým vnitřním hrůzám dostatek prostoru pro získání vlastního života, nikam se před nimi neschovají.
Absolutna sracka no proste katastrofa absolutne nudny film ktory nemal hlavu a patu na konci sa cosi konecne zacalo diat podla mna trapne sceny ale bolo mi to uz jedno cakal som kedy to konecne skonci 20% T-DOWN
Tenhle film je totální výmaz ( v tom dobrém slova smyslu) a v hlavě vám
udělá takový zmatek, že se ani nedivím proč ho tolik lidí nepochopilo a
dává mu nízké hodnocení. Lord Byron a jeho přátelé si udělají v jeho
sídle opravdu morbidní orgie. Během jejich seance při které vyvolávají
duchy nezmagoří jen oni, ale i samotní diváci. Protože do téhle chvíle
mě film moc nebral a kromě sexuálních narážek je tu jen kupa nudných
dialogů, ale potom se rozjede ta pravá pekelná a halucinogení jízda. Čím
víc se blížil film ke konci, tím jsem měl v hlavě větší zmatek, protože
úžasné vizuální efekty a brilantní kamera mi v ní způsobili totální
chaos. Asi nejlepší je však hudební doprovod, který pomalu stupnuje
atmosféru až na samý pokraj šílenství. V neposlední řadě pak musím
pochválit i herecké výkony, které byli jak jinak než šílené.70%
See: tak tady spíš to mystery. I když mně ta spleť vnitřních světů hlavních postav přišla víc jako potemnělé fantasy
.
Velmi pěkná recenze na velmi pěkný filmy. Jen, Prasoide, malá poznámka k pojmu fantasy: Mnoho lidí si to plete se sci-fi, či s něčím mysteriózním, což je naprosto špatně. Sci-fi je něco v reálném, nebo realistickém světě, kde fungují fyzikální, chemické a podobné zákony. Takže obsahuje špetku toho “nadpřirozeného”, ale je to celé zasazeno do reálného světa. Oproti tomu Fantasy můžeme nazývat jen v případech, že se díváme na film či čteme knihu, kde je třeba úplně jiný svět, kde jsou běžné věci, které jsou zde nemožné, nemusí platit všechny fyz zákony a podobně. Proto např Harry Potter či Hvězdné Války jsou jen mixem sci-fi a fantasy… za Fantasy považuji např Letopisy Narnie apod. Prosím neplést fantasy tam, kde nepatří. Když jsem na csfd videl, že český film Císařův pekař – pekařův císař dostal mimojiné nálepku Fantasy, málem to se mnou seklo 🙂
Tenhle film vyniká hlavne dokonalou atmosférou. A docela jsem se lekl na konci jak vylezla ta zenská.