Gojira tai Megaro (1973)


Režie: Jun Fukuda
Rok výroby: 1973
Délka: 81 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla vs. Megalon

Hrají:
Katsuhiko Sasaki … (Goro Ibuki)
Hiroyuki Kawase … (Rokuro)
Yutaka Hayashi … (Hiroshi Jinkawa)
Shinji Takagi … (Gojira)
Hideto Odachi … (Megaro)
… a další

 

Po celá léta žila podmořská civilizace Seatopia v klidu a v ústraní před lidmi. Poslední dobou jim však začne vadit vzrůstající počet nukleárních výbuchů a proto se rozhodnou s pozemšťany zatočit. Dopomoci jim k tomu má jejich posvátný brouk Megalon, kterého vyšlou napovrch. Ten okamžitě začne ničit vše, co mu přijde do cesty. Navíc se jejich agenti snaží ukrást a ovládnout humanoidního robota Jet Jaguara, kterého stvořil vynálezce Goro Ibuki. Ten se však svého výtvoru nehodlá vzdát bez boje a tak se společně se svým malým synovcem Rokurem a přítelem Jinkawou snaží za každou cenu získat svůj výtvor zpět pod kontrolu. S jeho pomocí totiž chtějí požádat o pomoc Gojiru, která nemá o hrozícím nebezpečí ani potuchy.

Třináctého dílu se ujal opět režisér Fukuda a i přes mé neskrývavé znechucení se mu tentokrát povedlo kromě nového monstra předvést i nový prvek a to docela solidní porci akčních pasáží, které rozhodně vylepšili celkový kredit tohoto dílu (na to jsem u něj nebyl vůbec připravený). Rozhodně tedy víc než opakovací scény, na které jsem si už tak nějak zvykl. Přesto mne ani tentokrát nepřesvědčil, abych dal nějaké vysoké hodnocení. Záporných podnětů tu totiž bylo opět požehnaně a hlavně mi vadil ten malý spratek. Když jsem navíc zjistil, že se tento film během svého počátku setkal s velice kladnými ohlasy nejen v Japonsku, ale i Americe, šel jsem do kolen. Naštěstí postupem času nadšení opadlo, o čemž nakonec svědčí i momentální hodnocení nejen na IMDB, ale i jiných světových databázích (nepočítám CSFD).

Příchod Megalona na scénu přitom vypadal hodně slušně a tenhle brouk s vrtáky a chlustajícími granáty se mi líbil. Především pak u scény s modelovou přehradou. Když to navíc tvůrci okořenili ukázkovou automobilovou honičkou začal jsem nabývat dojmu, že by skutečně mohlo jít o pecku. Jenže pak se zjevil trapný Jet Jaguar a jeho plácačka s Gojirou, zas poslala všechno do kytek. Tento robot sice předvedl slušné chvaty v soubojích s Megalonem či Giganem, ale jinak mne nezaujal vůbec ničím. Když se konečně na place objevila i samotná Gojira, následoval finální souboj všech čtyř protivníků, který trval něco přes dvacet minut.

Během to jsme mohli spatřit opět několik vypůjčených scén z předchozího dílu, které naštěstí doplnily i nově nacvičené gymnastické prvky čtveřice v kostýmech. Kromě válení po zemi se dočkáme i několika tanečních kreací (ten nový herec v kostýmu Gojiry mi prostě nesedí) a spousty rádoby japonského humoru. Zajímavá atmosféra se začala pomalu vytrácet, až úplně zmizela. Za netradiční považuji i to, že se zde tentokrát neobjevila žádná důležitá ženská role/hrdinka, což je pro tuto sérii opravdu vzácností.

Hodnocení5
Je obrovská škoda, že ani tentokrát nedokázal Fukuda vymáčknout všechen potenciál, který scénář určitě měl. Naštěstí se ho už brzy zbavíme jednou provždy.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář