Gojira tai Megagirasu: Ji shometsu sakusen (2000)


Režie: Masaaki Tezuka
Rok výroby: 2000
Délka: 105 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla vs. Megaguirus

Hrají:
Misato Tanaka … (Kiriko Tsujimori)
Shosuke Tanihara … (Hajime Kudo)
Masato Ibu … (Motohiko Sugiura)
Yuriko Hoshi … (Yoshino Yoshizawa)
Toshiyuki Nagashima … (Takuji Miyagawa)
… a další

 

Tokio bylo zničeno a hlavním městem Japonska se stává Osaka. Vládní úřednici poučeni z chyb se rozhodli, že se vzdají jaderné energie a začnou používat čistou plazmatickou energii. Poté nechali zbudovat speciální útvar  G-Graspers, ve kterém se snaží vědci vynalézt prostředek, jímž by se Gojiry zbavili jednou provždy. Teprve roku 2001 se jim to povede. Sestrojili experimentální vesmírnou družici, na kterou umístili Dimension Tide, zbraň která dokáže vystřelovat červí díry. Při zkušebním testu zaznamenají výborný výsledek, ale nikdo z nich si nevšimne, že vzniklou červí dírou se na Zemi dostalo vejce prehistorické vážky, které skončí v tokijské kanalizaci. Brzy je Japonsko doslova zaplaveno velkými vážkami rodu Meganula, které jsou však jen nebezpečným předvojem. Zatímco armáda neúspěšně bojuje s Gojirou, jejich královna Megaguirus nabírá na síle.

Nově odstartovaná ALTERNATE REALITY SERIES mi moc radosti zatím nepřináší. Společnost Toho vyměnila režiséra, ale nevím, jestli zrovna Tezuka byl tou správnou volbou pro čtyřiadvacátý díl. Nezkušený režisér však dostal opravdu nelehký úkol, který si pro něj připravili scénáristé. Jejich představivost nezná mezí a nejen divák se nestačil divit, cože jim to v nejnovějším díle naservírovali přímo pod nos. Absolutně vypustili vše (co se dějové linky předchozích dílů týká) a rovnou nám nabídli pokračování původní Gojiry. Tohle by mi ještě tolik nevadilo, kdyby nenahradili ve vzpomínkových scénách starý vzhled Gojiry za ten nový. Bohužel jsem si na něj ještě nezvykl a popravdě se mi dost hnusí. Zvláště při scénách kdy monstrum plave na vodní hladině. Herec v kostýmu měl mnohem větší kouzlo, přestože jeho akrobatické kousky vypadali dost směšně.

Masaaki Tezuka si však nejvíce zakládal na akčnosti a destrukci, čímž si u mě získal plusové body. Jen ten nápad s vystřelováním červích děr byl dost přitažený za vlasy. Naštěstí se zápletka točila hlavně kolem pronásledování Gojiry pomstychtivou Kiriko, takže jsem se zhruba od poloviny stopáže vážně nenudil. Pohledná hlavní hrdinka si získala mé sympatie již od úvodní scény a nad její naivitou jsem jen mávnul rukou. O něco horší to už bylo s digitálními vážkami, které se tvůrcům vůbec nepovedly. Pokud je kamera zabrala jen při zabíjení nebohých lidí, ještě to šlo, ale jakmile se vznesli a začali létat městem či kolem Gojiry, otevírala se mi kudla v kapse. Naštěstí jak už to u této série bývá dobrým zvykem, finální monstrum stálo za to.

Královna Megaguirus byla docela vyvedená, jak co se vzhledu týče, tak i svou velkou škálou nejrůznějších útoků díky kterým ničila nejen budovy, ale i samotná Gojira z ní byla místy doslova “PAF”. Jejich závěrečný fight mi rozhodně vylepšil náladu a celkový dojem z filmu. Jinak si totiž myslím, že by už konečně Toho mohlo uvažovat nad zkrácenou délkou stopáže, protože množství zbytečně natahovaných scén jen sráží celkový dojem a má negativní vliv na budování atmosféry a napětí.

Hodnocení5
Byl bych jim však nesmírně vděčný, kdyby přestali experimentovat a vrátili se k počátkům série. Starší kousky byli totiž mnohem lepší a to úplně ve všem.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář