Gojira-Ebira-Mosura: Nankai no daiketto (1966)


Režie: Jun Fukuda
Rok výroby: 1966
Délka: 87 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla Vs. The Sea Monster

Hrají:
Akira Takarada … (Yoshimura)
Kumi Mizuno … (Daiyo)
Chotaro Togin … (Ichino)
Toru Watanabe … (Ryota Kane)
Hideo Sunazuka … (Nita)
a další

 

Ryota společně se dvěma přáteli se rozhodne ukrást jachtu a vydat se na moře hledat svého ztraceného bratra. Vyruší zde však bankovního lupiče, který se s nimi musí nedobrovolně vydat na plavbu. Během bouře však na jachtu zaútočí obrovské monstrum Ebirah (obří kreveta – někde se uvádí humr) a mladíci tak ztroskotají na neznámém ostrově. Při průzkumu ostrova objeví základnu teroristické organizace Red Bamboo, která zde vyrábí jaderné zbraně a žlutou látku, jenž je má ochránit před útoky Ebiraha. Tu jim zde vyrábí zotročení domorodci, kteří byli násilím přivezeni z ostrova Infant. Ryota a jeho společníci v džungli narazí na dívku Daiyo, které se podařilo uprchnout. Ta jim poví, že posvátná Mosura upadla do tvrdého spánku a prozatím se ji nedaří probudit. Proto se museli ostrované podvolit zlověstným praktikám vojáků. Při pokusu uniknout pronásledovatelům, naleznou Ryota a jeho druhové jeskyni a v ní spící Gojiru. Musejí urychleně vymyslet nějaký plán, jak jí probudit opět k životu. Snad by jim byla schopna pomoci nejen proti Red Bamboo, ale i samotnému Ebirahovi.

Sedmého dílu se ujal nový režisér, který se pokusil přinést do této série několik nových prvků, ale jak se ukázalo, moc se mu to nepodařilo. Původní scénář byl totiž napsán pro King Konga, ale nějaká chytrá hlava vymyslela, že by ho měla vystřídat raději Gojira. Došlo tak k výměně monstra, ale jaksi se pozapomnělo vyškrtat ze scénáře i několik věcí, které se k ní vůbec nehodí. Viz zahledění do pohledné dívky, atd. To snad ještě až tolik nevadilo, kdyby se ve filmu neobjevilo tolik nelogických situací, které svou tupostí přímo ubíjejí. Japonci mají sice pro podobné kroky velké pochopení a kupodivu je to i baví, ale já se řadím k divákům, kterým to dost překáží při vychutnávání filmu. U amíků jsem si už zvyknul na to, že si každý druhý hraje na MacGyvera, ale zloděje, jenž svým univerzálním paklíčem otevře snad všechno na světě, jsem jim už ochotný žrát nebyl. Navíc mne už začínají unavovat i ty okoukané souboje monster.

Přitom právě tohle mne na této sérii v prvních dílech upoutávalo nejvíc. Bohužel tancující Gojira v dešti raketových střel, nebo badminton s kamenem mi moc vtipné ani poutavé nepřijde. O něco lepší to již bylo při soubojích Gojira vs. Ebirah, bohužel na to si budeme muset počkat až ke konci filmu. Obří kreveta ovšem patří k nejslabším protivníkům s jakými se kdy Gojira utká a tak nám nebude nic jiného, než upoutat svou pozornost ke zbylému ději. Tady se rozjíždí dobrodružná podívaná, kdy hrstka statečných statečně vzdoruje přesile tyranů, jejichž zotročování je potřeba udělat přítrž. Kromě několika humorných situací však atmosféra celkem stagnuje a to díky neschopnosti tvůrců navodit potřebnou dávku napětí a vyšperkovat tak skomírající atmosféru.

Jelikož se děj odehrává na zapomenutém ostrově a nikoliv v rušných ulicích některého z japonských měst, musíme se zde obejít bez pořádné vojenské akce a tudíž přijdeme i o spoustu zničených papundeklových rekvizit, modelů aut atd. Ne však docela. Při útoku na základnu naštěstí nastává zlepšení. Které je navíc vyšperkováno útokem naštvaného kondora. Je opravdu velká škoda, že těchto světlých okamžiků je zde jen několik. Jestliže Fukuda opravdu přinesl něco nového, tak to byla určitě zhoršená kvalita, ale to jde hlavně na vrub blbostí ve scénáři.

Hodnocení5
Nejvíce mne zklamalo to, že má oblíbená Mosura zde nedostala téměř žádný prostor a povětšinu filmu jen chrápala na skále. Ale tak zase jsme se alespoň mohli podívat na pěkné tancující ostrovanky.
50%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář