Český název: Godzilla
Režie: Ishirô Honda
Rok výroby: 1954
Délka: 98 min
Země: Japonsko

Hrají:
Akira Takarada … (Hideto Ogata)
Momoko Kôchi … (Emiko Yamane)
Akihiko Hirata … (Daisuke Serizawa-hakase)
Takashi Shimura … (Kyohei Yamane-hakase)
Fuyuki Murakami … (Professor Tanabe)
Sachio Sakai … (Newspaper Reporter Hagiwara)
Toranosuke Ogawa … (Nankai Shipping Company Manager)
…a další

U japonských ostrovů nedaleko Tokia dojde k námořnímu neštěstí. Potopí se velká loď a stejný osud potká i záchrannou výpravu. Její jediní přeživší před svou smrtí stihne vyslovit slovo příšera. Když pak rybáři vytahují z vody prázdné sítě, jeden z nich vzpomíná na starou legendu o Godzille, která po vyčerpání vodních zásob jídla chodívala na souš. Brzy mu dá za pravdu i starý paleontolog Yamane, jenž se přijel podívat na místo, kde nedávné noci cosi zpustošilo vesnici. Zde tvora vyfotografuje a zjistí, že je plný radiace. Jako zdroj označí jaderné testy, jež 50metrovou jurskou Godzillu vyhnaly z přirozeného prostředí. Diví se, že zvíře dávku záření vůbec přežilo. Se zneškodněním tvora, který každý den pustoší krajinu, nesouhlasí. Ani nemusí, protože se to ani tak nedaří. Jeho dcera Emiko tedy zkusí požádat o pomoc svého kamaráda Serizawu, který jí nedávno ukázal svůj projekt- nejničivější látku, jaká kdy byla vynalezena.

Godzilla je bezpochyby klasickou záležitostí. Nejen kvůli tomu, že je to více jak půl století stará záležitost, k tomu ještě černobílá, ale hlavně proto, že ji tak mnoho lidí bere. Vždyť tímto filmem odstartovala vlna dalších skoro 30 filmů s Godzillou. Mrakům filmů s monster tematikou poskytla inspiraci a oporu. A to i přesto, že sama byla inspirována. Režisér Honda vyšel z amerického snímku z roku 1953 „The Beast from 20000 Fathoms“. Chce-li jej tedy po letech někdo hodnotit, musí k tomu použít alespoň trochu respektu. Samozřejmě vzhledem k době a technickým možnostem, ale hlavně vzhledem k tomu, že jde o japonský film. Godzilla je vůbec čistě japonskou záležitostí. O to více je třeba mít na paměti, že jelikož je to úplně jiná kultura než evropská a americká, jejichž filmy nás formují, nemusí nás oslovit tím správným způsobem.

Godzilla, původně nazývaná Gojira, je nepochybně reakcí na americké bombardování japonských měst jadernými pumami na konci druhé světové války. Obavy z testů ničivých zbraní a jejich výsledků jsou z filmu cítit. Závěrečné poselství o zhoubě takových zkoušek to jen potvrzuje. Stejně jako neochota vědce použít ze strachu ze zneužití svůj ničivý vynález ještě před tím, než nalezne způsob, jak by jím lidstvu naopak prospěl.

Zmíněná skutečnost dělá film podstatně vážnějším. Pro humor tu na rozdíl od dalších pokračování moc místa není. Tedy pokud se divák nebude posmívat samotné godzille. Může za to jak relativní čerstvost událostí z roku 1945, což by měl mít divák na paměti, tak povedená atmosféra, spojující dramatickou výpravu s hrůzou, která jde z monstra likvidujícího města. Herci jsou přesvědčiví a na city působí i scény zachycující utrpení lidí po odchodu příšery.

Po trikové stránce filmu hodně prospěl fakt, že je černobílý. Spoustu nedostatků to zakrylo, čímž byla i nejjednodušším předpotopním trikům dodána celkem slušná dávka reality. Že je godzilla pouze převlečeným mužem šlapajícím po modelech, je známo. O to víc nelze čekat, že bude něco vyloženě rozkousávat a polykat. Někdy miniaturnost rekvizit vyloženě bije do očí, ale častěji je ani nepoznáte, např. když se obluda objeví nad domem, v jehož oknech se pohybují postavy. A právě v tom je kouzlo snímku. Ruční titěrná práce, žádná virtuální realita.