Režie: T. Hayes Hunter
Rok výroby: 1933
Délka: 77 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Boris Karloff … (prof. Morlant)
Cedric Hardwicke … (Broughton)
Anthony Bushell … (Ralph Morlant)
Harold Huth … (Aga Ben Dragore)
Dorothy Hyson … (Betty Harlon)
… a další
Profesor Morlant je zapálený egyptolog. V jeho domě nechybí nejrůznější starověké artefakty. Že spolu s nimi obývají jeho příbytek i záhadné síly, o tom není pochyb. Morlant umírá na neznámou chorobu. Nechává se pohřbít v hrobce s posvátným šperkem. Ten však v sarkofágu dlouho nezůstává. Nenechavý zlodějíček může za to, že se Morlant za úplňku probouzí a pro svoji drahocennost jde přes mrtvoly.
A protože tak činí Boris Karloff, je nač se těšit. Ne bezdůvodně spousta diváků zbystří, když se dozví, že v tom kterém filmu vystoupí slavný představitel Frankensteinova monstra či mumie. Zkušeností ze svých předešlých rolí zde Karloff samozřejmě řádně využil. Proč by také ne, když se film tematicky zabývá tím stejným jako ona kýžená Mumie?
Jeho postava na první pohled odpuzuje, za což patří obdiv práci maskérů. Dokázali, jako ostatně i v jeho předchozích a následujících filmech, že na něho stačí naplácat trochu toho správného mejkapu a člověk se zdravým pudem sebezáchovy by si o něho raději ani kolo neopřel (myšleno v kladném hororovém smyslu slova). Nevábným vzhledem však jeho přínos nekončí. Dokáže diváka jakožto Morlant přesvědčit, že to s nalezením vlastní nesmrtelnosti v kobce myslí vážně. Když se poté nadzvedává víko, jež přikrývá jeho zatím zachovalou mrtvolu, je jasné, že co nevidět začne okolím bloumat působivá mátoha připomínající již zmíněné. Je silná, v očích obětí budí hrůzu. Zároveň je schopná vzbudit lítost pro svůj hořký osud otroka vlastní vášně a zaslepenosti.
Z plejády dalších herců nikdo výrazně z vysokého standardu, který se od nich očekává už kvůli Karloffovi, nevybočuje. Snad jen, pokud se divák neztotožňuje s dobovými téměř teatrálními výstupy vykreslujícími jednotlivé postavy. Jsou zde silné charaktery, stejně jako na nervy lezoucí a možná i bohužel zbytečné. Je řeč o rolích, nikoli o hereckých výkonech.
Atmosféricky snímek nepatří ke špatným, ale ani ne k nejlepším. Hudební doprovod, který má tentokrát na nádechu zásadní podíl, neobtěžuje, nevtírá se, místy působí bravurně, občas chybí. Bohužel chybí ve chvíli, která by patřičnou zvukovou výplní vygradovala do famózního hororového momentu dle šablony staré školy. Ale to je pouze detail. Další maličkostí je skutečnost, že se hlavní protagonista z děje na dobrou více než třetinu vytratí, ale protože je děj napěchován solidní zápletkou a množstvím postav, tak nějak to lze přehlédnout.
Kousky z třicátých let patří bohužel k mým dosud příliš neprobádaným oblastem a tak samozřejmě není od věci, to alespoň částečně napravit. Když tento film před časem běžel na ČT2, unikl sice mé pozornosti – ale naštěstí se mi ho podařilo získat „jiným způsobem“ do své filmotéky. Boris Karloff patřil mezi velké ikony hororového žánru a já už měl tu čest, vidět několik jeho filmů, takže jsem neočekával žádné velké zklamání. Je však potřeba říci, že tento kousek je hodně zvláštní a rozhodně nepatří mezi ty TOP v jeho kariéře. Je to však dáno i slabším scénářem, který asi mnoho lidí (hlavně mladší generaci) nenadchne. Přece jenom to bylo dáno především dobou vzniku, nebo lépe řečeno způsobem, jakým byl film natočený. Začátek má totiž sice slibnou atmosféru (ponurý dům, znetvořený profesor), ale poté valná většina děje připomíná spíše kriminální zápletku, než horor. Ten je zde obsáhlý jen velmi okrajově a ani tak neočekávejte žádné nervy drásající momenty. Což někoho může po velmi krátké době začít nudit – dialogy zde totiž nejsou zrovna moc záživné. Co se hereckých výkonů týká, tak ani ty bych nepovažoval za mistrovská díla, ale v rámci snesitelnosti se to dalo přežít (jen postava Kaney mi lezla pěkně na nervy). Nicméně já přeci jenom očekával od toho něco více, než průměrnou detektivní zápletku s kapkou toho hororu. Byla to docela škoda, protože maskéři odvedli slušnou práci a Boris Karloff nevypadal vůbec špatně. 50%