Ghost in the Machine

Hodnocení:

autor

30%

uživatelé

20%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 683x

tisknout článek

Hrají:
Karen Allen ... (Terry Monroe)
Chris Mulkey ... (Bram Walker)
Ted Marcoux ... (Karl Hochman)
Wil Horneff ... (Josh Munroe)
Jessica Walter ... (Elaine Spencer)
Brandon Quintin Adams ... (Frazer)
Don Keith Opper ... (muž v kanceláři)
... a další

V kraji řádí „adresářový vrah". Své oběti si vybírá chronologicky podle ukradených adresářů. Jmenuje se Karl a pracuje v obchodě s počítači, kam právě zavítala svobodná matka Terry se svým pubertálním synem. Její adresář se samozřejmě ztratí, čehož si všimne později. Její syn zase odhalí souvislost mezi vraždami, jež se kolem ní od návštěvy obchodu dějí. Vše ukazuje na masového vraha, který ale toho večera zemřel v nemocnici, když se vydal na lov podle nového seznamu. Měl autonehodu. V nemocnici podstoupil vyšetření mozku, během něhož náhodou udeřil do budovy blesk a nebohého zraněného usmrtil. Alespoň fyzicky, pro jeho duši tato událost znamenala vstup do světa kabelů, odkud je prakticky nezastavitelný.

Rachel Talalay, kterou si jistě většina z nás pamatuje coby ničitelku kvality Noční můry v Elm street, se pustila do zajímavého projektu, alespoň na první pohled a s přihlédnutím k době. Tehdy byla vláda počítačů nad světem v plenkách a jednou z ústředních myšlenek snímku je možná vize toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby se někde něco pokazilo. Musíme z hlediska dnešní reality ostatní skutečnosti filmu, jako vrah v síti a způsob, jakým se do ní dostal, samozřejmě přejít s úsměvem. I když se nabízí otázka, jestli s pokročilejší dobou není právě tento způsob čím dál pravděpodobnější. Ať se k problému postavíte jakkoli, přinejmenším ve vás film asociuje obavy z virů a hackerů.

A tím končí veškerá větší pozitiva tohoto klenotu hororových sci-fi thrillerů. Je totiž takřka nezáživný, nudný, bez napětí a atmosféry. Nepovažujete-li nekonečné projížďky útrobami elektrických spotřebičů a kabely, to vše samozřejmě za podpory předpotopních digitálních efektů (které se však od té doby co do přesvědčivosti u stejné kategorie filmů nijak nezlepšily- viz digitální hadi apod.), za vrchol filmového zážitku. Na efekty jako takové je film primárně zaměřen. Animátoři se zde mohli vyřádit, ovšem zábava při tvorbě ještě neznamená zábavu při sledování. Musím na druhé straně přiznat, že scéna vraždy kolem mikrovlnné trouby byla velmi efektivní, asi proto, že digitálního na ní nebylo nic, vše to byla (nebo to tak alespoň vypadalo) poctivá ruční práce.

Herecké výkony nelze až na výjimky, jimiž jsou dva hlavní dospělí hrdinové, nijak zvlášť zajímavě komentovat. Pubertální výrostci nehrají pořádně snad ani ve chvíli, kdy jim sexy dívka hodlá ukázat ňadra... tedy abych byl přesnější, pouze odhalený dekolt. Jim to možná stačilo, ale znuděného mužského diváka toto zklamání možná ještě více otráví. Co otrávilo mne, byla nemožnost zachytit okem ve zkrácené verzi filmu D. K. Oppera, hrdě přitom v titulkách prezentovaného.

Ghost in the Machine je podprůměrný snímek z počítačového prostředí, který může být zajímavý snad jenom jako ukázka někdejších efektů, jimiž byl bohužel pokažen jinak zajímavý námět.