Režie: Brandeis Berry
Rok výroby: 2016
Délka: 83 min
Země: USA

Hrají:
Joe Lando … (šerif Jones)
Zoë Bell … (Brenda Gray)
Tom O’Connell … (Sam Colton)
John Bobek … (Matt Hanton)
Alison Haislip … (Claudia Mosley)
Yulia Klass … (Melody)
… a další

Obyvatelé ospalého městečka Helena žili až do teď celkem poklidným životem. Tamní rozsáhlé jezero začne vydávat své děsivé tajemství. V jeho vodách se totiž usídlil velký bílý aligátor, pro kterého je lidské maso zpestřením jídelníčku. Nic netušící partička místní omladiny se rozhodne strávit několik dní v domku na ostrově a samozřejmě i oni neujdou pozornosti hladového predátora. Pohřešování několika obyvatel a nalezení zbytku těla jedné z obětí upoutá pozornost expertky na plazy a aligátory Brendu, která se snaží přimět šerifa Jonese, aby bral hrozbu vážně a začal jednat. Záhy se však ukáže, že aligátor není jediným postrachem tohoto městečka…

Již při pohledu na mrzký rozpočet filmu (525 000 dolarů) mi bylo jasné, že půjde jen o další céčkovou nízkorozpočtovou podívanou. Takže žádné zázraky jsem nečekal. Mou pozornost upoutalo jen herecké obsazení, protože se tu objevilo pár známějších tváří (Zoe Bell, Joe Lando) a jak vidno, většina peněz šla zřejmě na jejich konto. Zbytek padl na zapůjčení lodě a pronájem místa. Bohužel na efekty už jaksi nezbylo skoro nic a podle toho to i vypadalo.

Samotný bílý aligátor vypadal hrozně – jeho útoky byly směšné – často mimo záběr kamery a divák se tak musel spokojit s již na první pohled gumovými končetinami či torzy těla. Aby to tvůrci trochu vykompenzovali, tak tu budeme mít ještě jednoho zabijáka – jenž si své důvody však nechal pro sebe. Celý příběh byl jen recyklací již viděného, žádná originální myšlenka se v hlavách tvůrců neurodila, jednotlivé dialogy byly hrozné – většina herců nechutně přehrávala – no prostě podívaná k pohledání, co si budeme povídat.