Flatliners (1990)


Český název: Hráči se smrtí
Režie: Joel Schumacher
Rok výroby: 1990
Délka: 115 min
Země: USA

Hrají:
Kiefer Sutherland … (Nelson)
Kevin Bacon … (David)
Julia Roberts … (Rachel)
William Baldwin … (Joe)
Oliver Platt … (Randy)
…a další

 

Student medicíny Nelson Wright se podrobí odvážnému pokusu. Přivede se do stavu klinické smrti, aby zjistil, zda existuje něco jako posmrtný život. Na pokusu s ním spolupracují jeho přátelé, výzkumnice Rachel, student David, notorický sukničkář Joe a kronikář Randy. I oni pak zatouží podivný prožitek zažít a to dokonce na čím dál tím delší dobu. Netuší, že následky budou děsivé – z jejich minulosti totiž vylézají noční můry, které je pronásledují. Jak se jim však postavit?

Hráči se smrtí představují další z řady hororových thrillerů na motivy posmrtného života. Naše čtveřice (pátý Randy je srab a pokus nepodstoupí) nejprve připouští, že to byl velmi silný zážitek, ale časem je obtěžují přeludy, halucinace. Ovšem, že to není jen šálení mysli potvrzuje především postava Nelsona, která je svou noční můrou pravidelně fyzicky napadena. Hrdinům nezbývá nic jiného, než žadonit o odpuštění.

Film (tehdy ještě solidního Joela Schumachera) jako takový je převážně thrillerem. Thrillerem zamračeným, deštivým a temným, nýbrž stále thrillerem. Horror se objevuje zřídka kdy. Nejvíce si ho „užije” opět Nelson, který měl se smrtí už v mládí nějakou zkušenost, můry ostatních bohužel už tak dobře vzládnuté nejsou. Davida trápí holčička, kterou šikanovali ve škole, Rachel zase nevyřešený vztah s otcem. Nejsměšněji působí linie s Joem, jehož pronásledují přízraky nadržených ženštin, které kdysi obšťastnil. To je tedy noční můra par excellence a navíc není ani dořešena. Nejhůře však dopadl zbabělý Randy – jeho postava je ve filmu dokonale zbytečná…

Co Hráčům hodně pomáhá je, krom madých talentovaných herců, převážně ona tajemná atmosféra. Domnívám se, že Schumacherem zvolený „noir” styl byl rovněž jedním z důvodů, proč byl tento tvůrce o několik let později angažován na post režiséra dalších Batmanů. Filmu vévodí tmavé barvy, často se objevují prostřihy, zajímavě se nasvětlují jednotlivé scény – jednoduché a účinné. O hudební stránku se postaral tehdy objevivší se talent James Newton Howard, takže hudebně trpět rovněž nebudete.

Jenže, leč se zdá příběh ze začátku poutavý a krásně „staromódní”, postupem času mě ovládal stereotyp a kdybych byl svoji DVD premiéru odložil až na večerní hodinu, zcela jistě bych u Hráčů usnul. Děj se totiž neustále točí kolem klinické smrti a následného oživování a film jako takový začne být opravdu zajímavý až v poslední dvacetiminutovce a to opět zásluhou Nelsona. Skoro si říkám, že kdyby se všechno motalo jen kolem něho a ostatní postavy se prostříhali, byla by to mnohem lepší jízda.

Hodnocení5
Takhle jsou Hráči se smrtí jen průměrným kouskem, jehož další projekce u mne nejspíše nehrozí. Není to nejhorší film, ale nucená vrtevnatost a s ní spojená nedotaženost mi nedovoluje jít výše. Je to sice trochu škoda, na druhou stranu od značky jménem Schumecher nikdy nelze očekávat něco navíc...
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 20 května 2010 v 08:09

     Docela sis to u mě posral Frenku. Tohle je můj oblíbený film, který jsem viděl už xkrát. Atmosféra filmu si po celou dobu udržuje velice solidní laťku i když pravda pár nudných chvilek se tu najde. Největší doménou jsou samotné efekty, které jsou hodně luxusní. Kiefer a Julia předvádí skvělé výkony, které docela dobře doplňuje i Bacon. Je škoda těch dvou neproměněných nominací, mohl být doma i jeden Oscar za nejlepší efekty. Tentokrát jsi mě nepotěšil ani recenzí ani hodnocením 80%.

Nový komentář