České názvy: Druhá strana, Krvavá dimenze
Režie: Billy O’Brien
Rok výroby: 2011
Délka: 88 min
Země: USA
Alternativní název: The Other Side

Hrají:
Joe Flanigan … (plukovník Sam Synn)
Dagmar Döring … (Dr. Jillian O’Hara)
Catherine Walker … (Dr. Karen Fast)
Michael Yare … (Rivers)
John Rhys-Davies … (senátor Jackson Crenshaw)
… a další

Úspěšná vědkyně Jillian přichází s revolučním objevem. Společně se svým týmem dokázala vytvořit zařízení, které umožní nahlédnout do alternativního vesmíru – jiných dimenzí a hodlá získat další finance pro svůj projekt. Během první prezentace dokonce pozve i samotného senátora Crenshawa, ale něco se pokazí a následky budou pro všechny zúčastněné v místnosti přímo katastrofální. Zařízení je totiž i s místností přenese do jiné dimenze podobné té naší, jenomže ta je obydlena řadou nebezpečných neznámých tvorů a skrývá se zde i řada jiných nebezpečí, na které nebyli připraveni. Jejich jedinou nadějí na přežití je šéf ochranky plukovník Synn a jejich vzájemná spolupráce. Mají však jen omezený čas na opravu zařízení, než nebude z této dimenze možné se vrátit a místní zdroje jsou značně omezené…

Máte rádi filmy o cestování časem napříč dimenzemi a nevadí vám nízkorozpočtové sci-fi dobrodružná céčka, která koketují i s hororovým žánrem? Pak jste tady na správné adrese, nicméně je potřeba říci, že příliš valné kvality tento kousek nepobral. I tento televizní film je součástí Maneater film Series, takže se dalo již dopředu odhadnout, co od toho můžeme očekávat a nebýt zklamáni. Samotný tvůrčí nápad totiž není vyloženě marný, horší už to bylo se samotným zpracováním.

Papundeklová místnost příliš důvěryhodnosti nepobrala, stejně jako nepříliš kvalitní digitální efekty. Samotní obří dinosauří tvorové moc povedení nebyli, ale ti mi ještě tolik nevadili. Horší už to bylo s počítačovými cákanci krve a rádoby gore scénami – ty byly přímo na katastrofální úrovni i na Syfy, potažmo Maneater sérii, a to jsem toho od nich viděl už opravdu dost. Očekával bych, že v novější várce filmů budou triky na lepší úrovni než u těch z období 2007-2009, ale to byl omyl. Scénárista nám ale nabídne i několik vtipných momentů (možná nechtěně), které tu hromadu klišé udělaly alespoň trochu snesitelnější.

Co se hereckých výkonů týče, to taky nebyla žádná sláva. John Rhys-Davies coby senátor tu měl jen krátký štěk a tak vše podstatné zbylo na Joea Flanigana, který si nevedl zas až tak špatně (co mu scénář a jeho postava dovolili), no a Dagmar Döring mu zdatně sekundovala. Ostatní tu byli spíš do počtu, aby byl počet mrtvých uspokojující na délku filmu (přestože polovina postav zemře v první půlhodině).