Eye of the Devil, The (1966)


Režie: J. Lee Thompson
Rok výroby: 1966
Délka: 92 min
Země: Velká Británie

Hrají:
Deborah Kerr … (Catherine de Montfaucon)
David Niven … (Philippe de Montfaucon)
Donald Pleasence … (Pere Dominic)
Edward Mulhare … (Jean-Claude Ibert)
Flora Robson … (hraběnka Estell)
… a další

 

Hrabě Phillipe de Montfaucon je jednoho večera na sešlosti svých zazobaných přátel vyrušen příjezdem muže z jeho rodného panství se zprávou o katastrofálním suchu na vinicích. Phillipa zpráva velmi rozruší a vydává se na zámek Benellac, aby vesničanům s řešením nepřízně počasí pomohl. Jeho žena Catherina ho samozřejmě nechce pustit samotného a ráda by ho i s jejich dvěma ratolestmi na cestě doprovodila. Phillip z manželčina nápadu sice příliš nadšený není a snaží se jí ho vymluvit. Catherina ale svého muže jako správná manželka neposlechne a na zámek s dětmi stejně dorazí.

Místo však nedýchá tak přátelskou atmosférou, jak Catherina doufala, a když se na scéně objeví dva “depešáčtí” sourozenci s podivnými manýry a po zámeckých chodbách se začnou potulovat postavy zahalené do starých kápí, Catherin rychle dojde, že se za Phillipovým podivným chováním skrývá víc, než jí řekl, a sama musí pomalu odkrýt mozaiku starého tajemství Phillipovy rodiny.

Režisér J. Lee Thompson ve své kariéře moc hororů na seznamu nemá a je to znát. Film Eye of the devil je dílkem spíše mysteriózním, oživeným několika povedenými hororovými scénkami, které obstarává především dvojice sourozenců disponujících nadpřirozenými schopnostmi a potom samotnými členy kultu, kteří se sice neobjeví tak často, ale o to více vám budou ve svých rituálních oblecích nahánět strach.

Zbytek filmu tak místo strašení divákovi nabídne “pouhou” konverzační pátračku zoufalé manželky, která se snaží odhalit tajemství obestírající zámek rodu Montfaucon. A právě v tom velkém tajemství byl pro mě i největší zádrhel celého snímku. Skutečný důvod, proč se hrabě musel do svého rodiště vrátit a proč mu zpráva o suchých vinicích nasadila do tváře výraz strachu a zmaru, mi byl jasný poměrně brzy a vlastně jsem ho tak trochu tušil už po přečtení základní zápletky ještě před filmem. Jediná věc, která mě tak dále alespoň trochu napínala, byla otázka, jak brzo na to přijde i Catherina, a jak se s tím vypořádá.

Naopak největší silou snímku jsou herci. Obličej Davida Nivena prostě k rolím aristokratů sedí a svým přesvědčivým výrazem strachu z nevyhnutelného do filmu vnášel perfektně depresivní atmosféru. Deborah Kerr svůj úkol “tvářit se téměř celý film vyděšeně a zoufale” zvládla také na jedničku, i když David byl přeci jenom o stupínek lepší. Všechno pak korunovala chladná kráska Sharon Tate. Právě u její postavy mi bylo místy skoro až líto, že nehrála v příběhu důležitější roli.

Pokud si rozhodnete Eye of the devil pustit, nečekejte, že se u něho budete klepat strachy. Co ale čekat můžete, je příjemné mysteriózní drama s tématikou starých pohanských kultů. Ačkoliv mě osobně lehce zklamal závěr, pořád můžu s klidným svědomím říct, že se jedná o docela slušnou podívanou pro příznivce starších snímků, která rozhodně neurazí.

Hodnocení7
Samotný snímek bych hodnotil 65 procenty, ale jelikož mi formulář umožňuje dávat jenom na desítky zaokrouhlená čísla, už jenom za tu hezkou tvářičku Sharon Tate musím zaokrouhlit nahoru. 70%. PS: Místo obrázků tentokrát zkuste trailer, který vám možná napoví, jestli si film vůbec pouštět.
70%

Sdílejte článek

Skypper ( profil autora )

Dlouholety fanda hororu. Mam rad hlavne horory s pribehem a spise duchariny a magii, na masakry me moc neuzijete.

  1. Solo 8 dubna 2009 v 07:34

     no tak zpráva, že by moje vinice trpěla suchem, by pro mě byla taky katastrofou. Ani si nedokážu představit co by to bylo za škodu. Teď k filmu: na poprvé jsem ho moc nepochopil, protože mi přišel děj místy dost zamotaný a několik zbytečných hluchých scén mě zmátlo. Po druhé už jsem si dal všechno dohromady a zjistil, že jsem to měl v hlavě pomotané asi já. Souhlasím s hodnocením a kdyby se raději dnes točili podobné filmy, bylo by to lepší než ty dnešní remakové sračky.

Nový komentář