Režie: Lucio Fulci
Scénář: Dardano Sacchetti
Rok výroby: 1981
Délka: 87 min
Země: Itálie
Alternativní názvy: The Beyond, Seven Doors of Death, And You Will Live in Terror: The Afterlife
Hrají:
Catriona MacColl … (Liza Merril)
David Warbeck … (Dr. John McCabe)
Cinzia Monreale … (Emily)
Antoine Saint-John … (Schweick)
Veronica Lazar … (Martha)
Anthony Flees … ( Larry)
…a další
Louisiana 1927 – Za hluboké noci se k mistnímu hotelu po vodě plaví skupinka mužů osvětlená loučemi. V pokoji č.36 je ubytován malíř Scheweik,který je obviněn s čarodějnictví a nikým nerušen zde dokončuje své dílo – obraz temnoty a beznaděje. V tom do pokoje vtrhne parta mužů a násilím odvedou malíře do sklepního prostoru hotelu. Tam je po brutálním zmrskání řetězem ukřižován na zeď a do obličeje je mu hozeno nehašené vápno. Tímto činem se otevře jedna ze sedmi bran do pekla o které se píše v magické knize EIBON.
Louisiana 1981 – Do opuštěného a chátrajcího hotelu přijíždí atraktivní žena jménem Liza, která dům zdědila a plánuje jeho rekonstrukci a to i včetně suterénu, ve kterém je zazděn a proklet malíř. Toho ze spáru věčné kledby vysvobodí zvědavý udržbář Joe, který jako první umírá rukou samotného zla. Lízu se před záhrobím snaží varovat slepá Emily, která se svou tajuplností a vlčákem Dickym dodávájí ději to správné koření. Jejích první setkání na opuštěné cestě v doprovodu klavíru, patří k příjemnému spestření filmu.
Role Lízy se bravůrně ujala britská herečka Catriona Mac Coll. Nemůžu opomenout scénu z nemocnice, kde copatá rusovláska čeká před márnicí na svou matku, která tam obléká do šatů svého zesnulého muže. Vše začne gradovat v momentě, kdy se žena lekne jednoho z nebožtíků a upadá do bezvědomí. Poté se na její tvář vylije nádoba kyseliny, která s nástupem vynikajcí hudby devastuje lidské tělo.
Mezi další klenot patří scénka, kdy uklízečka v hotelu vypouští vanu (jejiž obsah připomíná močuvku), ve které je naložen obživlý udržbář Joe, jež se následně vynořuje a se svým originálním zombi dechem podniká utok.
Lucio Fulci zobrazil myšlenku, že všechno v životě je strašná noční můra a naším jediným útočištěm je zůstat na tomto světě, ale mimo čas… V závěru filmu se hlavní protagonisté při útěku z nemocnice kterou ovládli živí-mrtví, ocitnou zničeho nic v suterénu hotelu, kde naleznou sami sebe v prázdnotě, uprostřed obrazu temtoty a beznaděje namalovaného rukou služebníka pekel. Žádné světlo, žádný stín, žádný vítr, nic…. Pokoj č.36
opravdu stará klasika se vším všudy…..ale ta poctivoct z toho číšící je naprosto drticí a spolu s efekty a hudbou předčí většinu novodobých hororů s tímto námětem….(i když si opravdu nepamatuji…že bych něco podobného viděl)…..u některých scén jsem opravdu musel přivírat oči…což se mi dlouho nestalo….:) trošku mi to připomíná první Evil dead tou nápaditostí a vitalitou…..ale tohle má lepší děj a i když to není moc celistvé (jako ED)…..tak mě to bavilo víc….:) moderní divák si v tom to zalíbení asi nenajde…..ale pro mě opravdová paráda….:)
Myslím, že uzrál čas, abych se začal soustředit na klenoty a díla kultovních režisérů hororového žánru. Už nějaký ten rok píšu recenze na všechno, co se mi dostane pod ruky, ale většinu legendárních filmů a hororových sérií nechávám bokem bez povšimnutí. Takže jsem to chtěl konečně napravit a pustit si tento mnohými vychvalovaný Fulciho kousek. Pravdou je, že skutečně patří mezi to nejlepší, co natočil, ovšem já bych film rozdělil na tři třetiny (co se kvality týče). Protože bohužel právě ta měla hodně kolísavé výkyvy. Začátek příjemně navnadí, podařilo se vytvořit skutečně mysteriózní atmosféru a již malířovo mučení a následné ukřižování dávalo předtuchu, že tohle by skutečně mohla být pecka. Fulci přesně dávkoval to, co mnohou jeho tvorbu zdobí. Solidní efekty, propracovaná hudba, napětí a atmosféra, která by se dala krájet. I následný posun v čase neměl zpočátku chybu. Několik „náhodných“ nehod či úmrtí – to všechno se dá příběhu přičíst k dobru, zvláště když hlavní hrdinka byla pěkná. Ponurý starý hotel skrýval nejedno tajemství a my je postupně začneme rozplétat. To všechno bylo ještě v naprostém pořádku, stejně jako kyselinová scéna z márnice. Jenže potom jsem z toho začal cítit unavenost. Mysterióznost jako by z toho vyčpela a já se plácal ze scény do scény, které mnohdy ztrácely spojitost a někdy i logiku.E tu vivrai nel terrore je opravdu dobrý film, ale legendou bych jej nenazýval. Je tu mnoho rušivých prvků, které mi prostě nedovolují, abych tento film mezi ně zařadil. Dám tomu lehce nadprůměrné hodnocení, ale je velká škoda, že zde nebyl naplno využit veškerý potenciál, který se zde nabízel. Jinak ovšem masky samozřejmě luxus. 70%
Ani pořádně nedokážu popsat můj obdiv k tomuto DÍLU. Mohl bych se rozepsat o dokonalosti a vychválit tento film do nebe (nebo pekla), ale bojím se, že by ani kapacita těchto stránek nestačila k dostatečnému ocenění tohoto filmu. Proto uzavřu tento komentář domněnkou, že se jedná o nejlepší horor, který kdy byl natočený a jehož tvůrcem byl nepřekonatelný a legendární režisér – Lucio Fulci.
