Režie: Steven Spielberg
Rok výroby: 1971
Délka: 90 min
Země: USA
Hrají:
Dennis Weaver … (David Mann)
Carey Loftin … (The Truck Driver)
… a další
Obchodník David Mann jede na důležitou schůzku a myšlenkami je už u své manželky. Na pouštní dvouproudové silnici však dojde k nepříjemnému setkání, které jej navždy poznamená. Poklidnou jízdu mu totiž znepříjemní řidič zrezivělé cisterny. David nehodlá čichat odpudivé výpary z výfuku zdánlivě pomalého trucku, a tak se jej rozhodne předjet. Jenomže nemá ani tušení, že za jeho volantem sedí řidič psychopat, který ho v okamžiku začne vytlačovat ze silnice. Počáteční šok se však změní v nefalšovaný strach o holý život, protože jeho sok si s ním začne pohrávat jako kočka s myší. Pokaždé, když už to vypadá, že mu David ujel, nebo se ho zbavil, se ve zpětném zrcátku objeví zrezivělý Peterbilt 281 a agresivita se začne stupňovat. Je jasné, že řidič cisterny je rozhodnutý ho zabít…
Každý musel nějak začínat a ani u slavného Stevena Spielberga tomu nebylo jinak. Od amatérských krátkometrážních snímků se přesunul ke spolu režírování televizních seriálů, až se nakonec rozhodl točit filmy. Ještě před slavnými Čelistmi se do podvědomí diváků zapsal právě tímto kouskem. S rozpočtem necelého půl milionu amerických dolarů (někde je uvedeno 450 000, někde 350 000) a scénářem od Richarda Mathesona (který údajně něco podobného prožil na vlastní kůži), položil základy road movie thrillerům, které se v následujících letech rozmnožily jako houby po dešti. Asi je všem jasné, že se tady nejedná o čistokrevný horor, ale spíše thriller/drama s mysteriozním nádechem.
Původně se film točil pro televizní účely, ale v Evropě se nakonec objevil i v kinech. Spielberg mě však nepřestává překvapovat. Natočil spoustu výborných filmů, natočil i ty méně dobré, ale tento film ve mně zanechal hodně rozporuplné pocity, díky kterým přesně nevím, do které kategorie ho zařadit. Co se týká nápadu, tak ten se mi líbí moc, ale jeho provedení už trošku místy pokulhává. Podařilo se tu v některých místech vytvořit opravdu povedenou atmosféru (některé americké silnice a dálnice jsou samy o sobě dost strašidelné), nechybí ani napětí, ale objevilo se tu i dost momentů (prvků), při kterých jsem si musel zaťukat na čelo a škodolibě se pousmát.
Natočit automobilovou honičku ve cca šedesátikilometrové (40 mil v hodině) rychlosti moc lidí neumí. Dosyta jsem se nasmál, když se v této rychlosti předjížděli rychlostí blesku. Občas jsem totiž zabloudil pohledem na tachometr a nestačil se divit. Co se týká mysteriozního nádechu záhadného řidiče, tak tento nápad jsem přijal z velkým díky. Není potřeba ukázat divákům vždycky všechno. Proč to vlastně dělal? Mělo to snad co dělat s jeho sbírkou různých poznávacích značek na autě? Na tyto otázky se však nikdy odpovědi nedozvíme. Navíc mi herec v hlavní roli (Dennis Weaver) zrovna moc sympatický nebyl, přestože nepodal vůbec špatný herecký výkon. Největší borec byl však ten stařík se svou starou.
Tímhle článkem jsi mě hodně překvapil, Solo, ale proč ne. Já jsem Duel viděl jen jednou a už je to nějaká doba, ale i po těch letech to má svou atmosféru a dal bych si to raději než současné Spielbergoviny (Válečný kůn, Lincoln nebo Obr Dobr mě téměř iritují!). Takže klidně takových 75 %.