Drive Thru (2007)


Režie: Brendan Cowles, Shane Kuhn
Rok výroby: 2007
Délka: 83 min
Země: USA

Hrají:
Van De La Plante … (Clown / Archie Benjamin)
Leighton Meester … (Mackenzie Carpenter)
Nicholas D’Agosto … (Fisher Kent)
Melora Hardin … (Marcia Carpenter)
Larry Joe Campbell … (detektiv Dwayne Crockers)
Lola Glaudini … (detektiv Brenda Chase)
… a další

 

Rodné Orange County je pro dospívající rebelku Mackenzie doslova největší dírou na světě a ráda by z toho místa jednou vypadla. Stejně smýšlí i řada nejbližších kamarádů a kamarádek. Jednoho večera z nudy použijí spirituální ouija desku, která se k jejich překvapení začne sama pohybovat. Jenže označení N1KLPL8 jim zprvu nic neříká, ovšem jen do chvíle, než v televizi uvidí reportáž o masakru čtyř jejich vrstevníků ve fast foodu Hella Burger, jejichž auto mělo stejnou poznávací značku. Že by nějaké znamení? Od té chvíle začne Mackenzie dostávat podivné indicie a počet dívčiných přátel se začne rapidně snižovat. Jenže proč si vybral právě ji a její přátelé? Postava v klaunském kostýmu maskota Hella Burger nedá dívce ani na chvíli oddychnout a odpovědi na své otázky musí Mackenzie hledat v daleké minulosti…

Je-li hudební doprovod nejlepší na celém filmu, je něco špatně. Zvláště jedná-li se o horor a ještě k tomu o slasher. Bohužel tento kousek musím zařadit mezi podprůměrnou podívanou, a to i přesto, že se tu přece jenom objevilo i několik zajímavých vražd. Největším problémem však byla tvůrčí naivita – přehnanost a hlavně nelogičnost filmu jako celku. Už dlouho jsem se nesetkal s takovou enklávou vzájemně si odporujících momentů – byť se odehrály jen pár minut po sobě. Zřejmě za to mohl i fakt, že se jak na režii, tak na scénáři podílely dvě osoby, z nichž každá si chtěla zřejmě prosadit to svoje.

Kupříkladu samotný záporák – jeho oblek i maska nebyly vůbec špatné, dokonce se vyžíval v brutalitě (což mi pochopitelně vůbec nevadilo) a nechyběl mu smysl pro černý humor – ovšem problém byl v tom, že ty jeho hlášky byly suché jako tráva v tomhle úmorném počasí, co teď panuje, a ještě k tomu oplýval nadpřirozenými schopnostmi, bez kterých bych se obešel už úplně. Úplně bych si vystačil s klasickou teen vyvražďovačkou, páč tu stejně moc originálních prvků není. (SPOILER) Ale pojďme k té nelogičnosti – jedna z obětí byla doslova usmažena v mikrovlnné troubě (tedy její obličej), ale když probíhala závěrečná párty u narozeninového stolu (naaranžované mrtvoly okolo dortu), byl její ksicht opět v pořádku. Podobných kiksů tam bylo hned několik a nechci zbytečně ještě víc spoilerovat… (KONEC SPOILERU)

Hodnocení4
Drive Thru tak osloví snad jen příznivce béčkového gore a tvrdší muziky. Oběti umíraly pestrou škálou nejrůznějších způsobů, občas se zacházelo až do extrémů (což v některých případech vypadalo spíš trochu trapně než efektivně), ale alespoň něco pozitivního když už příběh jako celek za moc nestál. Nicméně úplný průšvih to nebyl.
40%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář