Don’t Look Down (1998)


Český název: Nedívej se dolů
Režie: Larry Shaw
Rok výroby: 1998
Délka: 90 min.
Země: USA

Hrají:
Megan Ward … (Carla Engel)
Billy Burke … (Mark Engel)
Angela Moore … (Jocelyn)
William MacDonald … (Ben)
Terry Kinney … (Dr. Paul Sadowski)
… a další

 

Výlet do hor se promění v obrovskou tragédii, při nichž Carlina sestra spadne do hluboké propasti poté, co se pod ní uvolní zábradlí. Carla se psychicky zhroutí, začne mít problémy v práci a dostane panický strach z výšek. Její manžel Mark se jí pokouší neustále povzbuzovat a nakonec jí navrhne, aby vyhledala specialistu (psychiatra), který by jí mohl pomoci. Vhodným adeptem se stává specialista na podobné případy doktor Sadowski, který vede terapeutickou skupinu lidí, kteří trpí strachem z výšek stejně jako Carla. Při své práci však používá docela zvláštní metodu a to tu, že své pacienty léčí právě tím, čeho se nejvíce bojí – výškou. Skupina dosahuje brzy opravdu dobrých výsledků, jenže zakrátko začnou jednotliví členové záhadně umírat. Vše nasvědčuje tomu, že všichni páchají sebevraždy, ale zanedlouho začne policie zvažovat i možnost, že někdo ze skupiny může být vrah. Hlavním podezřelým se stává jak sám doktor Sadowski, který má pochmurnou minulost, tak i samotná Carla, kterou stále častěji trápí noční můry a různé halucinace.

Wes Craven se neživí pouze jako režisér či příležitostný herec, ale také má v několika filmech prsty jako producent. Právě tento film je toho zdárným příkladem, přestože zde Craven nějakou výraznější stopu nezanechal … a ani mu moc nepomohl na výsluní. Jedná se o televizní film od televizní společnosti Hallmark, takže je všem asi jasné, že o žádnou pecku ani jít nemůže. Přesto všechno ve mně tento film zanechal docela rozporuplné pocity, protože kvalita jednotlivých pasáží je hodně kolísavá.

Atmosféra filmu se snaží po celou dobu navodit a především vzbudit v divákovi pocit strachu a paranoie podobné té, co předváděla hlavní herečka, ale jde jen o marný pokus. Začátek filmu nám sice nabídne menší drama odehrávající se na okraji hluboké propasti, ale již od prvních minut jde vidět, že to žádné velké terno nebude. Docela chaotická kamera se totiž pokouší zabírat několik momentů najednou, ale zmateným střihem z toho ve finále není chytrý ani sám režisér, natož obyčejný divák. Slzy dojetí vám rozhodně neukápnou a snad každý si oddychne ve chvíli, kdy ze scény zmizí otravná Carlina sestra a s ní i navždy utichne opravdu trapný český dabing. Od té chvíle začne atmosféra jaksi stagnovat, protože psychické výlevy hlavní hrdinky, pocit bezmocnosti jejího manžela a poněkud směšné provedení halucinací jsou vhodné tak do romantických filmů, ale od psycho-thrilleru či hororového filmu očekáváte mnohem víc, než jen postávání na okraji střechy a třepání ve výtahu.

Prostřední pasáž je asi nejlepší, protože v této chvíli se seznamujeme se čtyřčlennou skupinou doktora Sadowskiho a věřte, že tahle bandička strašpytlů dokáže alespoň trochu rozhýbat jinak docela nudný děj. Jejich následná úmrtí však již tak skvělé nejsou, a to především proto, že nám tvůrci toho moc nenabídnou a jejich takzvané sebevraždy zůstanou divákovi navždy skryté. Vlastně ani neuvidíme žádné mrtvé těla, a tak nám nezbude nic jiného než zapojit vlastní představivost za pomoci několika vodítek, která nám režisér a scénárista nabídnou. Tento fakt mě už docela otrávil, protože jsem se těšil na pořádné mordy a rozpláclé těla po pádu, ale ničeho z toho jsem se zde nedočkal. Náladu mi zvedl až úplný závěr filmu, ve kterém nám konečně filmaři odkryjí, kdo že to za vším stojí. Bohužel i o tohle budete ochuzeni pokud si přečtete zadní stranu trafikového DVD, protože distributor tam vyžvanil úplně vše, za což by měl mimochodem dostat pořádnou nakládačku – tohle se totiž nedělá a navíc si tam lze přečíst i několik dezinformací, které ve filmu nakonec vypadají úplně jinak.

Herecké výkony většiny herců za moc nestojí, přesto jsem si mezi nimi vyhlédl dva objekty, kvůli kterým stojí se na tenhle lehce podprůměrný film podívat. Především pak na atraktivní herečku Megan Ward a jejího filmového manžela Billy Burkeho. Oba už mají ledascos za sebou a oproti ostatním kolegům byli jasně minimálně o třídu výše.

Hodnocení4
Nedívej se dolů patří do kategorie filmů, které vás moc nevyděsí, ale spíše dokonale uspí. Najde se zde sice několik světlejších okamžiků a zajímavých chvilek, ale těch je zde jako šafránu. Scénář je sice zajímavý, ale jeho provedení je hodně slabé. Stejně tak i většina hereckých výkonů a samotných efektů. O mordech se zde spíše jen mluví, než aby jste je viděli na vlastní oči, pokud tedy nepočítám ten pád do propasti.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář