Český název: Psí vojáci
Režie: Neil Marshall
Rok výroby: 2002
Délka: 105 min
Země: Velká Británie / Lucembursko

Hrají:
Sean Pertwee … (Sgt. Harry G. Wells)
Kevin McKidd … (Pvt. Cooper)
Emma Cleasby … (Megan)
Liam Cunningham … (Capt. Ryan)
Thomas Lockyer … (Cpl. Bruce Campbell)
Darren Morfitt … (‘Spoon’ Witherspoon)
Chris Robson … (Pvt. Joe Kirkley)
…a další

Asi každý hororový fanda ví, co je to vlkodlak a ví, jak by se měl zachovat, pokud se s ním setká. A taky ví, že bez stříbrných kulek mu bude jeho víra v život platná asi jako mrtvému zimník.

Zápletka filmu se točí kolem vojína Coopera a ostatních mužů v jednotce seržanta Wellse. Ti se vydávají do skotských lesů na běžné rutinní vojenské cvičení. Aspoň to tak mělo být … jenže je překvapí směčka vlkodlaků a musí se dostat někam na bezpečné místo.

Režisér Neil Marshall nechal ve svém prvním filmu obživnout jednu z ikon hororového žánru a napsal si dokonce i scénář. Možná by se mohlo zdát, že si vzal na své zkušenosti opravdu velké sousto, ale výsledek tak vůbec nevypadá.

Film je prošpikován dobrými a vtipnými dialogy, při nichž se dovídáme něco o postavách a zjišťujeme, že to nejsou žádní vojáci nosíci v hlavě jen slovo válka, ale že jsou to obyčejní lidé, kteří mají své rodiny a jiné záliby, než jen běhání v maskáčích po horách. Například jsou fanoušky fotbalu a když zrovna hraje Anglie proti Německu, je to pro Joeho jen otravná akce, místo které by se nejraději viděl na fotbalovém stadionu. Snaží se být divákovi bližší a sympatičtí i tím, že když jde opravdu do tuhého – kryjí si záda a nevzdávají se, ani když jsou proti nim dvoumetrové bestie.

Tady bohužel dochází k nelogickým jednáním, hlavně ze strany lykantropů a tímto film bude v mnoha očích diváků trpět. Vlkodlaci jsou někdy rychlí a někdy pomalí a čekají, až jim někdo napalí do břicha pár kulek olova. Místy jsou zase docela vyčůraní a mají shopnost předvídat situace. Jsou prostě házeni do situací tam, kde se to Marshallovi hodí, ale jak sám řekl: „Je to film o vojácích, kde jsou vlkodlaci a ne o vlkodlacích, kde jsou vojáci.“ Takže spousta těchto momentů je tam pro to, abychom viděli vojáky, jak se v jaké chvíli zachovají.

Z této stránky se musíme spokojit hlavně s maskami, které se hodně liší od ostatních vlkodlaků. Nejsou to jen chlupatá stvoření s velkými zuby. Bob Keen (spolupracoval také na Waxwork 1988, Highlander, Alien) vytvořil postavu připomínající v mnoha ohledech přerostlého a rozzuřeného psa. Právě tímto chtěli být tvůrci originální a ne jen okopírovat vlkodlaky z jiných filmů (i když jim sloužili jako předlohy a vzali si z nich to, co se jim líbilo). Do jejich sedmistopého obleku navlékli obyčejné lidi, kteří stáli na 20-30 cm vysokých chůdách. Jejich pohyb byl značně omezen v menších prostorách, protože museli být už tak skrčení a navíc, s velkou vlkodlačí maskou na hlavě se nestíhali při plných záběrech na svou osobu vyvažovat. Toho si můžeme někdy i všimnout – vidíme jak se vlastně pomocí ruky přidržují zdí a stropů.

K pláči jsou bližší setkání s vlkodlačími zuby a drápy, protože jejich občasné kousnutí nebo švih rukou mající usmrtit nepřítele je přerušen střihem. Nějaké lepší gore efekty tady chybí, ale to neznamená, že zde nepřijdeme do styku s krví nebo jinými nedílnými součástmi těla. Určitě se na tom podepsal skromnější rozpočet. Ještě jednou díky všem producentům (myšleno ironicky). Pravda, báli se vložit nějaký ten peníz navíc do začínajícího režiséra, ale pak se ho nebáli uznale poplácávat po zádech, když zjistili jak si Psí vojáci vedli dobře. Film byl totiž několikrát nominován na různých festivalech a čtyři z osmi jich proměnil.

Pohoda na place se přenesla i do filmu a je na mnoha místech odlehčen výbornými hláškami. Částečně i díky improvizaci herců, kteří se tady sešli. Nejvíce zde vyčnívají Sean Pertwee (Pustina), Liam Cunningham (Vykradači hrobek) a hlavně Kevin McKidd (seriál Řím) v roli vojína Coopera. Pro tuhle roli si tvůrci nejdříve vyhlídli Jasona Stathama (Transporter, Crank), ale ten nakonec odešel účinkovat do filmu Johna Carpentera Ghosts of Mars.

Je tady také pár odkazů, kterými chtěl Marshall upozornit na své favority. Například samotné jméno seržanta – Harry G. Wells má poukazovat na jednoho z nejoblíbenějších Neilových spisovatelů (H.G.Wells) nebo jméno jednoho z vojáků Bruce Campbell, které je poctou herci z trilogie Evil Dead.

Psí vojáci nejsou čistokrevným hororem, výrazný je zde spíše akční žánr (ten kdo se chce bát, má možnost u režisérova druhého filmu – Descent). Tým seržanta Wellse totiž nějaké hustší atmosféře nepřihrává – nebojí se a je jim jedno, kdo stojí proti nim, je to pro ně v první řadě nepřítel, kterého je potřeba zničit.

Mezi filmy o vlkodlacích se jedná v tomto případě o nadprůměr. Už jen z toho důvodu, že se jich v tuto dobu moc netočí a tak konkurence je opravdu chabá A když už se ukáží, jsou buď digitálně zpracovaní (Van Helsing), nestrhávají na sebe takovou pozornost (Underworld) a nebo mají podobu obyčejného vlka (Krev jako čokoláda).

Záleží na každém z vás, jaký zážitek si z Dog soldiers odnesete. Pokud se budete chtít bavit, zapojte trochu fantazii, která pomůže zhustit atmosféru – už samotný fakt, že jste někde uprostřed lesů, kde běhají vlkodlaci a jde jim o to vás sežrat, je docela hrůzu nahánějící. Trošku mě zamrzel konec, který sice nabral výborný spád a bavil jsem se u něho, ale okolnosti k tomu vedoucí působí jakoby došli Marshallovi nápady (nebo finance?).

Pozn. Anglie – Německo 5:1