Režie: Xavier Gens
Rok výroby: 2011
Délka: 122 min
Země: Německo / Kanada / USA
Hrají:
Lauren German … (Eva)
Michael Biehn … (Mickey)
Milo Ventimiglia … (Josh)
Rosanna Arquette … (Marilyn)
Ashton Holmes … (Adrien)
Iván González … (Sam)
Courtney B. Vance … (Delvin)
Michael Eklund … (Bobby)
…a další
Psychologie postav narušená „ponorkovou“ nemocí je oblíbeným tématem nejen pokleslých reality-show, ale i hororů. Není divu, že jich vzniká poměrně dost, vždyť vám k tomu stačí prakticky jedna lokace, parta herců z druhé cenové a scénář, který onen „rozklad osobnosti“ dokáže podat co nejvěrohodněji. A právě do těchto vod se vydal francouzský režisér Xavier Gens (Hranice smrti).
Ten nechává na jedno město dopadnout atomovou bombu. Mrakodrapy padají, ale v suterénu jednoho z nich najde skupinka lidí záchranu, neboť jej nedůvěřivý majitel přestavil na kryt. A jak to tak bývá, situace se začíná den ode dne zhoršovat a napětí mezi jednotlivými obyvateli sílit. Divákovi není dopřáno vědět – co se tam venku děje, proč a kdo zaútočil a kdo jsou ti ozbrojení zakuklenci, kteří se na chvíli objeví na scéně? – vše je evidetně nalajnováno tak, aby „hra“ uvnitř měla nějaké opodstatnění.
Zprvu jsem se zalekl dvouhodinové stopáže a očekával jsem nudu. Překvapivě mě ovšem film chytnul a já hltal každou minutu. Není to bez chyb – krom výše uvedených nedostatků, které zabraňují celkové komplexnosti snímku se občas objeví nějaká nelogičnost chování či zbytečná linka (Mickeyho manželka je hrozné klišé) – ale na působivosti to příliš neubírá. Divide nabízí několik velmi silných okamžiků, které podporuje i jednoduchý hudební podkres (ať žije klavír).
S každou další minutou se vztahy vyhrocují. Film je „krásně špinavý“, depresivní a šílející postavy ukazují, že zlo je ve všech a i jediná dobrá duše musí překračovat své hranice, aby přežila. Nechybí tradiční hecování, psychické bloky a tyranizování, objeví se i nějaká tu brutalita (ta ale naštěstí není středobodem filmu). Scénář očividně psali lidé, kteří svému řemeslu rozumí a vědí, jak zaujmout. Vyčítat jim „neúplnost“ jim v tomto případě ani moc nejde. Na nějakou komplexnější vizi by tvůrci potřebovali tučnější šek.
Xavier Gens mě nějak závratně nepřesvědčil ani u vychvalovaných Frontiére[s], takže jsem od tohoto nečekal absolutně žádné zázraky a jak se po dvou dlouhých hodinách ukázalo, mé tušení mne nezklamalo ani tentokrát. Francouzský režisér opět doslova „vypotil“ průměrnou podívanou, které by mnohem více slušela kratší stopáž, protože některé pasáže jsou dost nezáživně natahovány. Lhal bych ovšem, kdybych tvrdil, že se mi film nelíbil alespoň, co se do průměru vleze. Přestože všechno zprvu nasvědčovalo tomu, že půjde zas o další klasické „postapo“, tvůrci se rozhodli přece jenom zaexperimentovat a veškeré své úsilí vrhli na psychologické hrátky s divákovou myslí. Těm se během filmu dle ohlasů vytvořila v hlavě spousta otazníků (stejně jako mě), ale jen na málokterý z nich, jsme během průběhu filmu dostali odpovědi. Což mě na tom všem sralo asi nejvíc. Ty týpky v ochranných oblecích si klidně mohli odpustit…
Tudíž jsem musel vzít s povděkem alespoň onu pověstnou ponorkovou nemoc, která se osvědčila již v mnoha jiných filmech a i zde si tvůrci počínali docela slušně. Podařilo se jim vytvořit depresivní atmosféru zmaru, která se zhruba v polovině promění v hotové psychologické peklo (no hlavně pro samotné postavy), ve kterém není místo pro lidskou důstojnost, lítost či pochopení. Měl bych sice k některým momentům pár výhrad, ale nechce se mi v tom dneska nějak zbytečně pitvat. Obrázek si o tom jistě udělá každý sám, až film shlédne (trapný závěr plný klišé mluví snad za vše)…
Vynikajúca psycho scifi horrorova dráma 😀 😉
klasická psychárna z jedné místnosti,ale pár dobrých míst tam určitě bylo,dávám 50%…..jednou shlédnout a stačí T-UP
trailer nič moc uvidime aky bude film dejovo 😉
Vážně? Tak potom ti musím sdělit, že je vážně dobrý…
Tak na tohle se těším především hlavně díky Michaelu Biehnovi.