Český název: Větrný démon
Režie: Charles Philip Moore
Rok výroby: 1990
Délka: 96 min
Země: USA
Hrají:
Eric Larson … (Cory)
Francine Lapensée … (Elaine)
Rufus Norris … (Harcourt)
Jack Forcinito … (Stacy)
Stephen Quadros … (Chuck)
… a další
Mladík Cory se s partou kamarádů vydává do odlehlých kopců, kde by mělo být dávné sídlo jeho předků. Najdou pouze rozbořenou barabiznu, ale jak se zdá, někdo nebo něco nechce, aby odtud pokojně odešli. Jsou nuceni vejít dovnitř. V té chvíli je jejich osud zpečetěn. Chalupa totiž bývala místem rituálů černé magie, o čemž svědčí skupinky démonů, které se k místu stahují. Únik je nemožný a řešení v nedohlednu. Stejně jako ráno, které zahání temnotu.
Snímek Demon Wind je klasickým zástupcem béčkového hororu konce 80. let. Směs tradičních žánrových ingrediencí je tu namíchána do poctivého nadprůměrného výsledku, který krom toho, že potěší lačné příznivce té doby, navrch přidává ještě jeden malý bonus. S trochou nadsázky by se dalo říci, že skládá poctu mistrům. Zlí jazykové přirozeně budou bránit tvrzení, že je vykrádá.
Charles Philip Moore se při psaní scénáře a jeho následném vizuálním zpracování nechal inspirovat kultovními výtvory svých kolegů a popřít to nemůže. Protože si toho všimne snad každý divák, který se s danými díly již setkal. Řeč je o – jak už samotný námět děje jistě napovídá – Raimiho krváku Evil Dead (zvuky, podoby démonů). Podobnost s ním je sotva náhodná, stejně jako se slavnými …of the Dead George A. Romera (mátožné postavy stahující se k chatě). Výčet by mohl pokračovat dál.
Kvalit zmíněných příkladů přirozeně nedosahuje, což se dá v podobných případech očekávat. Do bahna zapomnění však Demon Wind rozhodně nepatří. Nabízí toho spoustu. Za prvé, a to je na něm asi nejdůležitější, solidně zvládnutou atmosféru, která zakolísá snad jen na konci, který sám o sobě příliš stability nemá, ale o tom později. Nádech je vylaďován kamerou a střihem, které dají statikou vzpomenout na zlaté časy, a taktéž hudba má k celku co říci. Průvodním jevem temného směřování filmového ovzduší je špetka napětí, které se však často míjí účinkem, neboť je spolu s případným strachem zahnáno akcí (je libo trochu karate nebo přestřelku?).
Za druhé jsou to masky. V nich tkví záruka příjemné podívané a satisfakce pro ty, koho by snad zbytek filmu nebavil. Pokud jde o podoby příšer, až na výjimky splňují požadavky náročného pozorovatele. Krvavé výjevy víceméně také, byť jich mnoho není. Naproti tomu stojí vizuální zpracování světelných kouzel, které vzhledem k době vzniku ani jiné být nemohlo.
A dostáváme se k negativům. Pomineme-li klasicky průměrné herecké výkony, které od prkennosti přeskakují k šílenému přehrávání, ne zrovna originální zápletku, celkem zbytečně výživnou délku a nelogické momenty, z nichž vzchází nechtěný humor, je tu již zmíněný kostrbatý závěr. Je předimenzován odbočkami, které diváka matou, zbytečně dlouhý, za což může opět hlavní záporák, kterému to trvá, než se vykecá, ale hlavně velmi laciným a nefunkčním kontrastem dobra a zla. Zatímco pekelné mocnosti jsou zastoupeny slizounem par excellence, za dobro promlouvá neškodné štěňátko, které se může pochlubit maximálně tak suverénně nejhorší maskou celého filmu.
Tak tohle opravdu myslel někdo vážně? Banda mladých hipíků byla docela k
popukání, některé jejich hlášky mě vážně rozesmály, ale jinak to byla
docela banda ubožáků. Film mě ze začátku vůbec nebavil snad i díky
docela trapným efektům. Masky nemrtvých ještě celkem ušli, ale i
animované blesky a žluté šmouhy si mohli odpustit. Já blázen si myslel,
že tohle je film z nějakých sedmdesátých let, ale ono to je kupodivu z
roku 1990. Abych však film jen nekritizoval, tak musím říct, že zhruba
od 50.minuty jsem se do děje docela zažral. Ne snad, že by to byla
nějaká skvělá zábava, ale docela se mi líbila stupidita hlavních postav a
zástup nemrtvých, který se pokoušel dostat do domu. O neomezeném počtu
nábojů se už asi nemusím zmiňovat.
70% bych tomuto nedával. Za prvý mi to příjde opravdu jako vycucaný z prstu. Za druhý atmosféra je opravdu nulová. Efekty mi pŕijdou i na tu dobu dost ubohý. Raimimu ani Romerovi tenhle film nesahá ani po nehet malíčku. Osobně si myslím, že lépe je se tomu vyhnout. Spíš než to doporučuji nějakou klasiku 80-90.let.např.remake Noc oživlích mrtvol od Tomíka Savínů. Je to stejnej rok a lepší pokoukáníčko.
Zase loupež u Raimiů a Romerů
? … to musím vidět ježíšku 