Deep Blue Sea 2 (2018)


Režie: Darin Scott
Rok výroby: 2018
Délka: 94 min
Země: USA

Hrají:
Danielle Savre … (Misty Calhoun)
Rob Mayes … (Trent Slater)
Nathan Lynn … (Aaron Ellroy)
Jeremy Boado … (Daniel Kim)
Kim Syster … (Leslie Kim)
Michael Beach … (Carl Durant)
… a další

 

Expertka na žraloky Misty je pozvána zástupcem miliardáře Carla Duranta Craigem Burnsem, aby navštívila podmořské zařízení Akhelios. Zde tento farmaceutický magnát zřídil vědeckou laboratoř a nyní potřebuje pomoc při svém výzkumu. Z tohoto důvodu je pozvána právě Misty a mladý manželský pár neurobiologů Daniel a Leslie. Když se však dozví skutečnou pravdu o pokusech, které se zde provádějí, jsou doslova šokováni. Testovacími subjekty jsou zde totiž vysoce agresivní žraloci býčí, kterým je podávána směsice drog a látky, která mnohonásobně zvýšila jejich inteligenci. Ti se pod vedením těhotné alfa samice Belly stávají doslova nekontrolovatelným smrtícím nástrojem, který se následně vymkne z kontroly a podmořská laboratoř se stává pro všechny důmyslnou pastí. Boj o holé přežití tak může začít…

Když jsem se dozvěděl, že letošní rok vyjde pokračování lehce nadprůměrného žraločího filmu Deep Blue Sea, docela jsem se i těšil. Původní Útok z hlubin totiž řadím mezi svých TOP 5 dosavadních nejlepších filmů s touto tematikou. Bohužel po zhlédnutí tohoto sequelu musím konstatovat, že se to tentokrát tvůrcům moc nepovedlo. Stejně jako za dalším letošním žraločím filmem The Meg stojí opět chlapci od Warner Bros a ani tentokrát se z toho pecka roku 2018 opravdu nestane. Zvláště když samotný scénář až nápadně připomíná svého předchůdce, jen v mnohem horším a lacinějším provedení.

Nejde sice o vyloženou kopii jedničky, ale několik scén a situací ho až nešťastně připomíná. Proč nešťastně? Protože v tomto případě je vše doslova fušérsky odbyté, druhořadí herci předvádějí velmi slabé výkony, chybí tomu pořádná atmosféra a ani speciální efekty nejsou žádná sláva. Nemám sice ponětí, jaký byl konečný rozpočet, ale z toho co jsem měl možnost vidět, asi nějak závratný nebyl. Navíc scénáristé i samotný režisér byli zřejmě sami pod vlivem nějakých drog, protože jinak by nemohli zplodit něco tak neuvěřitelně chabého. Nejsem sice žádným expertem na žraloky, ale dost pochybuji, že se mláďata po narození chovají jako hejno piraní. Tohle mělo zvýšit efekt a počet mrtvých ve filmu – protože hejno digitálních a částečně i gumových žraločích prcků mělo na svědomí více obětí než dospělí jedinci. Ti zde dostali žalostně málo prostoru – na rozdíl od prvního dílu.

Navíc v první polovině filmu nebyla akce skoro žádná a tak nudné tempo příběhu chtěli tvůrci alespoň vyšperkovat častými záběry do výstřihu hlavní hrdinky, která si ten neopren prostě nezapnula ani pod vodou. Co na tom, že diváci chtěli vidět hlavně slušné žraločí útoky, když těch se skoro nedočkáme (tuším až na dvě výjimky). Prostě na ně nebyl rozpočet a zřejmě ani zkušenosti. Vše se odbylo hopsajícími mláďaty, zbarvenou vodou do ruda, výkřiky a poté ožranou figurínou. Navíc mi tu sakra chyběl ten papoušek z prvního Deep Blue Sea.

Hodnocení4
Dvojka tak dle mého velmi brzy zmizí v propadlišti dějin a stane se jen další položkou v podprůměrných žraločích kouscích, kterých už existuje celá řada. A ani já v tomto případě nesáhnu po alespoň průměrném ohodnocení, protože se mi to moc nelíbilo.
40%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář