Režie: Alvin Rakoff
Rok výroby: 1980
Délka: 91 min
Země: Kanada / UK
Hrají:
George Kennedy … (Kapitán Ashland)
Richard Crenna … (Trevor Marshall)
Nick Mancuso … (Nick)
Sally Ann Howes … (Margaret)
Kate Reid … (Sylvia)
Victoria Burgoyne … (Lori)
…a další
Na zaoceánském parníku, kterému velí Ashland, panuje v rámci večerní zábavy bujaré veselí, k němuž se připojí i jinak mírně nevrlý kapitán. Záhy je však opět povolán na můstek, jelikož se zdá, že se na ně řítí neznámé plavidlo. I přes všechnu snahu se posádce nepodaří odvrátit střetu a parník se potápí. Tragickou havárii přežije jen několik osob na jediném člunu, později je z vody zachráněn i kapitán Ashland. Záchrana se objeví relativně brzy – je to velká německá loď, na které však není živé duše. Nové útočiště se pro všechny přeživší ale stane peklem – toto plavidlo totiž žije vlastním životem!
Hororů s tajemnými loděmi není mnoho. Když vlastně vynechám solidní Úplné bezvětří (1989) a nevydařenou Loď duchů (2002), nevzpomenu si již na žádný. A přitom je toto prostředí velmi vděčné, což dokazuje právě i tento horůrek, který sice z lodi zdaleka nevytěžil všechen potenciál, ale vládne jejím kouzlem. Death Ship sice jako každé béčko obsahuje několik tu menších, tu větších chybiček, ale naštěstí si tajuplná kocábka neustále udržuje napjatou atmosféru – přiležitostně podpořenou nějakou lekačkou – a tvůrci sem tam přihodí nějaký dobrý nápad.
Pro leckteré diváky to asi bude málo. Jakkoliv se autoři snaží něčím překvapit, nedostane se na všechny odpovědi, dost toho nebude dávat divákovi smysl a jistě i objeví několik nelogických kroků a vykalkulovaných situací, nýbrž milovníci staré školy a „ujetých” béček ocení hlavně to, že se zde pořád něco děje. V lodi se pořád někdo ztrácí, objevují se podivné zvukové i obrazové záznamy, někdo se zničehonic promění ve zrůdu, jiný pomalu zešílí, do toho obšas vražedné plavidlo nalíčí nějakou past, někdo skočí přes palubu atd. Bude vám to stačit?
Hereckému amsáblu vévodí dvě mužské postavy – kapitán a jeho nástupce. V první roli se nám představil George Kennedy, kterého si asi budete pamatovat coby kolegu poručíka Drebina v trilogii Bláznivá střela. V Death Ship prokazuje, že jeho herecký obzor byl velmi široký a malinko z něj jde i strach. Minimálně povědomý vám určitě bude i Richard Crenna, ať už z Ramba či Žhavých výstřelů, kde paroduje sám sebe. I zbytek posádky podává slušné výkony. Tedy alespoň vzhledem k filmu, ve kterém vystupují.
Říkal jsem si – britský horůrek točící se okolo „lodi duchů“ s příchutí kanadské spolupráce nemusí být vůbec špatný, zvláště když v něm hraje dvojice Crenna – Kennedy. Jenže brzy jsem pochopil, že tenhle kousek si do svého TOPU určitě nepřidám. Mám rád filmy točící se okolo tohoto tématu, ale tento patří k těm horším. Již samotný začátek ve mně začal budit zděšení, zda snad nepůjde o odpad. Nepříliš zdařilý start (to byla vážně nuda) se nezlepšoval ani po nárazu lodi. Očekával jsem nějaké vyvedené scénky, kdy pasažéři začnou umírat na nejrůznější způsoby (no zas takovou promakanost jako v Titaniku ne!) a ono nic. Když už se konečně přesuneme na německou loď a ta začne úřadovat, zas mi chyběla pořádná atmosféra. Ty rádoby lekačky a natahování úmrtí jednotlivých postav mi náladu rozhodně nezlepšili. Teprve poslední půlhodinka ukojila moje potřeby, abych začal i o nějaké té procentuální odměně uvažovat.
Pominu svoji vášnivou náklonnost hororům z osmdesátých let a přiznám, že dosledovat tento film stálo mnoho (mého) úsilí. Oceňuji dobrý začátek, vzhled lodi i herecké obsazení, ale jakmile se děj přesune do vnitřku lodi, nastává nekonečná nuda. Bloudění po chodbách, místnostech a strojovnách není zkrátka to, co vyhledávám. Nacistická problematika nebyla pečlivě využita. Díky tomu George Kennedy nedostal velký prostor, aby ukázal svoji hereckou kvalitu. Šťastný konec jsem předvídal už na začátku, tudíž žádné nečekané překvapení na konec. Death ship bych zařadil jako slabší průměr.
