Český název: Mrtví neumírají
Režie: Malcolm Marmorstein
Rok výroby: 1990
Délka: 94 min
Země: USA

Hrají:
Elliott Gould …(Barry Baron)
Melissa Sue Anderson …(Dulcie Niles)
Mark Moses …(Jordan Penrose)
Mabel King …(Chafuka)
Jack Betts …(Alex Cavanaugh)
…a další

Barry Baron pracuje jako moderátor zpráv pro jednu televizi. Patří mezi špičky svého oboru, ale moc se nemusí se svou kolegyní Dulcie. Jednoho dne se připlete do cesty pašerákům drog, kteří ho v garážích zastřelí. Jeho tělo nalezne uklízečka Chafuka, která jej za pomocí voodoo rituálu opět probudí k životu. Z Barryho se stane zombie, ale jak teď udělat aby i nadále mohl pracovat v televizi? Zvlášť když má v patách trojici nešikovných gangsterů, kteří ho na šéfův rozkaz musí za každou cenu odstranit z cesty.

Říkal jsem si: už poněkud starší zombie komedie říznutá gangsterkou, to by nemusel být zas až takový průšvih, leč opak byl pravdou. Byl jsem hodně zvědavý, co předvede Elliott Gould, kterého znám hlavně z Ocean’s Eleven. No a k mému překvapení je tohle tak ulítlé a dementní až to místy už nebylo ani srandovní. Při některých situacích jsem se skutečně zasmál, tedy hlavně do té doby, než začala černá uklízečka měnit v zombii jednoho maníka za druhým, ale byl to spíše nucený smích, nežli pořádný odvaz.

Přišlo mi, že režisér a scénárista v jedné osobě Marmorstein je zřejmě lehce retardovaný, když něco podobného vůbec dokázal zplodit, ale tak v minulosti i dnes už může točit kdejaké pako. Mít tak do patnácti roků, zřejmě se u toho budu taky válet smíchy, hlavně díky těm ujetým hláškám, jenže teď jsem se jen nervózně poohlížel po časomíře, kdy už to konečně skončí. Za vůbec nejvtipnější pasáž celého filmu považuji moderování nočních zpráv již obživlého Barryho. Od té chvíle to šlo s úrovní celého filmu i zábavy z kopce. Pokud by se film odvíjel tímto směrem i nadále, byl bych určitě spokojenější.

Bohužel na řadu přišli dva typičtí policajti (jejichž IQ nedalo dohromady ani tu potřebnou 50tku) a vše šlo do kopru. Nastalo období zmaru a trapnosti (potržené tou automobilovou honičkou a ředávkou skrze okna). Skoro celý děj se odehrává v jedné budově, kde nikdo nic nevidí, neslyší, může si tam chodit, kdo chce, dělat co chce…