Režie: Danny Roew
Rok výroby: 2016
Délka: 90 min
Země: USA

Hrají:
Nick Carter … (Jack)
Debra Wilson … (Apocolypta)
Lauren Kitt Carter … (Sirene)
Jeff Timmons … (Billy)
Carrie Keagan … (Daisy Jane)
Joey Fatone … (Whiskey Joe)
Chloe Lattanzi … (Trixie)
… a další

Svět, jaký známe, zdecimovala nákaza a velká část populace se proměnila v hladové zombie. Nenakažení se stáhli do menších měst a osad, kde život připomíná doby Divokého západu. Špatné situace se rozhodne využít zlá voodoo kněžka Apocolypta, která ze zombie udělá vlastní armádu a hodlá převzít vládu nad světem. To nehodlá připustit dvojice šerifů, kteří sestaví skupinu odvážlivců, jenž mají zombíky a jejich vůdkyni zastavit. Na tuhle partičku však na jejich cestě čeká řada překážek a horda nemrtvých…

Jak už bývá u Asylum zvykem, rozhodli se chlapci něco vytěžit na úkor věhlasnějších filmů. V roce 2016 vznikl „rasově vyvážený“ remake Sedmi statečných, no a tak se rozhodli přiživit ve spolupráci se Syfy a natočili hororovou napodobeninu staré klasiky. Ovšem svým stylem, takže je asi všem jasné, že další céčkový paskvil byl na světě a s originální myšlenkou toho moc společného nemá, natož co se kvality týče.

Jedním z několika scénáristů byl sám bývalý člen Backstreet Boys Nick Carter, který se objevil i v jedné z hlavních rolí (navíc k sobě na plac přibral i vlastní manželku Lauren Kitt). Ten byl možná dobrý jako zpěvák, ale jako herec je spíše podprůměrný. Oni ani ostatní herci a herečky se nějak zvlášť nepředvedli, ale to už zas takové překvapení nebylo. V jedné z vedlejších rolí se objevila i dcera Olivie Newton-John – Chloe Rose Lattanzi. Co se postav týká, byla tu přehlídka nejrůznějších individuí a bláznů, ale našlo se tu i pár takových, které mě zaujaly svou charakteristikou (ninja s katanou, odstřelovač, alkoholik Whiskey, nebo jeden z pomocníků hlavní záporačky).

Bohužel většina dialogů byla chabá, masky zombíků taky žádná sláva a tak jediné co trošku potěšilo, byly céčkové gore scény, samozřejmě doplněné o digitální efekty (cákance krve). Soubojů – přestřelek tu byla celá řada, došlo i na černý humor, pár komických situací a nesměla chybět ani lovestory. Návštěva nevěstince a vyžraná zombie štětka mi ještě dlouho bude vězet v hlavě. Pořád jsem tak nějak čekal, že se někde zpoza rohu vynoří zbytek chlapecké kapely a společně si zazpívají nějaký ten jejich song a ono nic…