Dark Skies (2013)


Český název: Temné nebe
Scénář a režie: Scott Charles Stewart
Rok výroby: 2013
Délka: 97 min
Země: USA

Hrají:
Keri Russell … (Lacy)
Josh Hamilton … (Daniel)
Dakota Goyo … (Jesse)
Kadan Rockett … (Sam)
J. K. Simmons … (Edwin)
L. J. Benet … (Kevin)
…a další

 

Když se Temné nebe letos dovalilo do kin, nemohl jsem si nepovšimnout mnohdy až nenávistného stanoviska ze strany českých kritiků. Nedivil jsem se – co také čekat od režiséra hororových sraček Legie (2010) a Kazatel (2012). Po vlastní zkušenosti si ovšem myslím, že to byl přece jen přehnaný soud. Scott Stewart opustil své přebujelé vize a rozhodl se natočit realisticky se tvářící drama. A podle mého názoru natočil svůj nejlepší film.

Samozřejmě to neznamená, že na vás čeká zářící hororová perla novodobé kinematografie, ale jistý posun k lepšímu zde je. Příběh rodiny, kterou navštěvují neznámé síly (ale my hned víme, že to budou mimozemšťané – kdo jiný by kradl fotky a stavěl z nádobí složité stavby?) mi trochu připomněl Čtvrtý druh s Milou Jovovich. Než se ale rodina rozhodne vypořádat se s vetřelci tváří v tvář, čeká vás samozřejmě předcházející expozice plná náznaků a nehod, které se všichni snaží racionálně vysvětlit.

Tvůrci při budování napětí sází spíš na kvantitu než kvalitu a rozhodně nepřichází s něčím novým. Nechybí oblíbené motivy (děti o „něčem“ nesmí mluvit a tak raději kreslí), nechybí mrtvá zvířátka (chudáci ptáci), nechybí zbytečné podezřívání a i přes hmatatelné důkazy, které si sami pořídí, se nikdo nesnaží se stávající situací něco smysluplného dělat. Rozpaky se dostaví i při závěrečném boji o „tělo“ jednoho z rodiny, protože nějaký šokující zvrat přece nesmí chybět, no ne?

Děj je zkrátka namíchán natolik hustě, aby se nikdo nezačal moc nudit, ale zároveň se mezi funkčními prvky často objevují i ty disfunkční. Jako celek však Temné nebe relativně drží, byť se jede čistě na efekt a logika občas hapruje. Novinkou u pana režiséra rozhodně je i minimum zobrazovaných návštěvníků – Stewart si zřejmě konečně někde přečetl, že méně je někdy více a zachraňuje tak svůj poslední film od béčkové exhibice s digimarťany – nebo mu možná na to nezbyly prachy (za 3 miliony toho moc nepořídíte – producenti stojící za Paranormal Activity a Insidious se nezapřou).

 

Citát od A. C. Clarka ze začátku filmu je boží:
„Existují dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé.“

Hodnocení5
Scott Charles Stewart prostě není Wan ani Derrickson, kteří i z levného materiálu seskládají parádní záležitost. Do kina bych vás na Dark Skies proto nehnal, k lenošení na kanapi se rozhodně hodí víc. Takže průměr – i s ohlednutím k mé náklonnosti ke Keri Russell.
50%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. djng 26 února 2015 v 15:35

    Můžu vytknout jedině závěrečnou scénu, kdy !SPOILER! Jess kontaktuje svojí rodinu. Lze si těžko představit, že po únosu šedivci dostane "obyčejný" homosapiens možnost naladit frekvenci pozemské vysílačky, aby dal echo "Hele žiju a žádnou anální sondu nedostávám." Jinak je film naprosto boží, s mrazivou atmosférou. Rozhodně jedno z nejlépe pojatých UFOmovie za poslední dobu. 100% HAPPY

  2. Solo 23 srpna 2014 v 15:24

    Jak se říká „Do třetice všeho dobrého a zlého…“. Scott Charles Stewart mě nějak svými předchozími filmy neokouzlil, ale tohle slibovalo lepší podívanou, nežli byly jeho předešlé akční kousky. Neposkvrněn Paranormal aktivity a jim podobnými jsem byl docela napjatý, jak si povede tentokrát a jediné co mě od filmu zprvu odrazovalo, byl fakt, že se zápletka nejspíš bude točit okolo mimozemšťanů. Jelikož k tomuto tématu bývám dost skeptický. Než se však začne dít něco opravdu zajímavého, musel jsem se prokopat přes všechny ty rodinné problémy, co si pro nás scénárista připravil a po určité době to začalo i trochu nudit. Bordel v kuchyni a neustále se spouštěný alarm asi dnes už nikoho nevyděsí a já pořád doufal, že atmosféru nakopne nějaký pořádný „impulz“. No a musel jsem si počkat docela dlouho.

    Naštěstí se zhruba uprostřed filmu začalo skutečně dít něco a napětí pozvolna houstlo. Díkybohu za ty ptáky, vidiny a „kontakty s neviditelnými UFO“, jinak by se tohle zařadilo mezi šedivá dramata, kterých už existuje spousta. Nelze si ovšem nevšimnout, že originalitou se tu teda zrovna moc nehýřilo. Tvůrci se nechali inspirovat celou řadou scén a prvků, které z toho nakonec udělali klasickou přehlídku žánrového „klišé“. Jít na tohle do kina, tak se asi pěkně naseru. Ke konci jsem se však dočkal výrazného zlepšení a ani herecké výkony nebyli špatné, takže s přivřeným okem se přikláním k průměrnému hodnocení.

Nový komentář