Dark Corners (2006)


Český název: V tmavých zákoutích
Jiný název: Temná zákoutí
Režie: Ray Gower
Rok výroby: 2006
Délka: 92 min
Země: USA / UK

Hrají:
Thora Birch … (Susan / Karen)
Christien Anholt … (David)
Toby Stephens … (Dr. Woodleigh)
Joanna Hoole … (Elaine)
…a další

Znáte ty filmy, které vás na začátku celkem solidně navnadí a pak se minutu po minutě propadají až na samé dno únosnosti? U hororů celkem běžná věc – vzpomeňte třeba na Darkness Falls, The Messengers nebo Daybreakers. Dark Corners nejsou vyjímkou. Zpočátku zajímavé křížení dvou realit začne nudit již v poločase a druhá půlka již bolí úplně.

Susan (Thora Birch známá z Americké krásy) je šťastně zamilovaná a touží po dítěti. Trápí ji ovšem noční můry, ve kterých se mění na Karen. Ta žije v odporném bytě, potkává se s podivnými lidmi a pracuje v pohřebním ústavu. Když Susan /Karen usne, což dělá často, sní o svém druhém já a začne pomalu ztrácet ponětí o tom, co je realita a co jen výplod jejího pomateného mozku. Do toho všeho jí pronásleduje tajemný tyran „noční lovec”, který vraždí v okolí.

 Slibné téma, že? Bohužel Temná zákoutí jsou slibná pouze do okamžiku, kdy zjistíte, že se zde vlastně nic neděje. Susan ve své realitě řeší své těhotenství, vztah a sem tam si poleží v nemocnici a prakticky žádné atmosféry se tady nedočkáne. To Karen je přesný opak – všude špína, krev, podivně tlemící se lidi, temnota. Jenže ponurá atmosféra samotná nestačí pokud selhávají ostatní složky tohoto hororu. Žádná skutečně napínavá scéna, žádný osvěžující nápad, žádný skutečný strach, žádná pravidla.

Na co mi tedy jsou dvě reality, když v ani jedné nedostanu nic coby milovníka žánru potěšilo. Psychothriller může mít víc „vrstev”, ale aby z toho vzniklo něco silnějšího, musí to do sebe zapadnout. Dark Corners jsou v tomto ohledu předvídatelní, navíc působí v mnoha směrech nedotaženě a nekompaktně. Jakoby režisér natočil dva odlišné snímky se stejnou hlavní hrdinkou a pak se rozhodl udělat z toho jeden.

Hodnocení2
 Ať už se ve filmu stane cokoli, nechá vás to naprosto chladným. Jednou za čas se objeví lovec, propíchne Karen, podruhé ji pro změnu mučí a tak dále. Některé postavy jsou zbytečné úplně, nad jediný prvek, který mě nezklamal byla hudba. Ve výsledku tedy Dark Corners připomínají něco ve stylu Davida Lynche (třeba Mulholland Drive), který ovšem svoje díla dokázal vtahující atmosférou doslova prošpikovat. Debutujícímu Rayi Gowerovi se to ale povede jen na pár minut.
20%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

Nový komentář