Curse of the Cat People, The (1944)


Český název: Kletba kočičích lidí
Režie: Robert Wise
Rok výroby: 1944
Délka: 70 min.
Země: USA

Hrají:

Kent Smith … (Oliver  Reed)
Jane Randolph … (Alice Reed)
Ann Carter … (Amy Reed)
Julia Dean … ( Julia Farren)
Simone Simon … (Irena)
… a další

 

Šestiletá Amy svým rodičům zrovna velkou radost nedělá. Nemá žádné kamarády, trpí bujnou představivostí a moc nerozeznává skutečnosti od své fantazie. Tím pádem na ní okolí, i její spolužáci, shlíží skrze prsty a moc jí nechápe. Její otec Oliver neustále dceru zkouší přemlouvat k normálnímu životu, ale ona chce dál žít ve svém vlastním světe. Přesně v den svých narozenin se seznamuje s podivnou paní Farrenovou, která žije na konci ulice. Dívka od ní dostane prstýnek, který jí údajně splní jakékoliv přání. Amy nejvíc touží po opravdové kamarádce a brzy se jí skutečně dočká. Když o tom začne vyprávět svým rodičům, tak se Oliver doslova zděsí, protože dceřinou imaginární kamarádkou nemá být nikdo jiný, než jeho první žena Irena, kterou během jejího života sužovala strašlivá rodinná kletba, kdy se dokázala proměnit v dravou kočkovitou šelmu. Je to jen další dceřin výmysl, nebo se mu snad ze záhrobí chce Irena pomstít prostřednictvím nebohé dívky?

Volné pokračování legendární klasiky Cat People (1942) se dočkala brzo po své premiéře dosti rozporuplných reakcí. Velká většina diváků zkritizovala především fakt, že oba filmy mají spolu jen pramálo společného a tohle pokračování se údajně snažilo především přiživit na slávě svého předchůdce. Našli se však i tací, jenž přijali novou výzvu, kterou jim přinesla změna na režisérském postu a dali filmu režiséra Wise šanci. Mezi ně patřím i já. Přestože mi rovněž přijde, že tento snímek už má s hororovým žánrem opravdu jen pramálo společného a na kočičí lidi zde vlastně skoro vůbec nenarazíte.

Tentokrát mi film přišel jako pokus natočit polo romantickou duchařinu se šťastným koncem, která ovšem v mnoha momentech nevýslovně nudí, což je zřejmě ten hlavní důvod, proč diváci tento film moc nemusí. Jediným opravdovým plusem a zřejmě i slušným marketingovým tahem bylo nalákání tří nejhlavnějších herců (postav) i do tohoto pokračování. Především pak Simone Simon, která měla v prvním díle poněkud smutný osud a tudíž diváci s napětím očekávali, kterým směrem že se vydají její kroky tentokrát. Většina se však musela spokojit pouze s její společností, protože toho tentokrát tato herečka moc nepředvedla. Především díky docela malému prostoru, jenž jí byl věnován. Tou hlavní a ústřední postavou byla samozřejmě malá Amy, kterou zde ztvárnila Ann Carter. Tato dívenka se své životní role zhostila docela obstojně a rozhodně držela laťku docela vysoko. Především pak svým velice slušným hereckým projevem a nebojácností před kamerou.

Celý film skutečně víc připomíná jakousi pohádku, kdy malá dívka žije ve svém imaginárním světě a občas jsou k vidění i jakási kouzla, tudíž hororová podstata musela ustoupit úplně do ústraní. Naštěstí se zde objevilo několik náznaků, jenomže ty mnozí ani moc nezaregistrují. Asi nejpůsobivější je ztvárnění starého domu paní Farrenové a její dcery. Jisté naježení chloupků se zde přece jenom může dostavit, díky ponurému prostředí a lahodné hudbě, ale jde jen o malé záchvěvy. Většina filmu totiž skutečně spíš nudí a podmanivá lehkost z předešlého dílu je úplně fuč. Lekacích scén se zde nedočkáme už vůbec, leda tak některému dítěti ukápne slza při úmrtí motýla na začátku. Jinak je však zbytek filmu pojat spíše humorně, což mu rovněž moc nepřidalo na vážnosti.

Kromě již zmíněné Simone Simon se zde objevil i její filmový manžel Kent Smith, který už ovšem tak dobrý výkon jako minule nepodal. To samé se dá říct i o Jane Randolphové, která byť tentokrát již byla vytouženou paní Reedovou, nepodala takový výkon jako při bazénové scéně z minula. Zatímco v původních Cat People byly herecké výkony skoro tím nejlepším, zde šlo o velice slabý průměr. Samozřejmě až na pár výjimek.

Srovnávat tenhle film s původním se rozhodně nedá. Oba filmy jsou naprosto odlišné a ani autor se o to nějak nepokoušel. Samozřejmě, že šlo i o marketingový tah jak si získat diváky, především pak obsazením stejných herců, ale Kletba kočičích lidí se už od začátku vydala zcela jiným směrem než jeho předchůdce, takže mu to nemůžeme mít za zlé. Svým způsobem jde o jakýsi pokus natočit něco jako romantickou duchařinu, ale moc hororových či strašidelných prvků zde k vidění rozhodně není. Musím však tvůrce pochválit za pěkné zpracování prostředí a hudební doprovod. 

Hodnocení5
Bohužel v konečné fázi nejde o nic víc než o průměrný film, který se bezesporu nemůže líbit každému. Může za to i přemíra nudných pasáží, kterých je tu opravdu hojný počet.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář