Český název: La Llorona: Prokletá žena
Slovenský název: Kliatba kvíliacej ženy
Režie: Michael Chaves
Rok výroby: 2019
Délka: 93 min
Země: USA
Alternativní názvy: The Children / The Curse of the Weeping Woman
Hrají:
Linda Cardellini … (Anna)
Roman Christou … (Chris)
Jaynee-Lynne Kinchen … (Samantha)
Raymond Cruz … (Rafael)
Marisol Ramirez … (La Llorona)
Tony Amendola … (Otec Perez)
… a další
Ani se mi nechce vypisovat, kolik hororů z tzv. Conjuring univerzu od režiséra/producenta Jamese Wana už jsme mohli vidět. Na La Lloroně je zdaleka nejzajímavější fakt, že tvůrci chtěli natočit snímek, který obstojí sám o sobě. Spojkou na již vytvořený filmový vesmír je pouze postava Otce Pereze a pár záběrů na panenku Annabelle. Ostatně Annabelle 3 vstupuje do kin, takže i malá reklama bodne. Ještě dodávám, že Michael Chaves bude po tomto filmu režírovat i The Conjuring 3 (premiéra září 2020).
Příběh je prostinký. Sociální pracovnice Anna jede prošetřit případ rodiny, v níž to vypadá na domácí násilí. Vedena dobrými úmysly osvobozuje dva kluky z kumbálu a slibuje jim bezpečí a nový domov. Když ovšem druhý den naleznou jejich mrtvá těla, oboří se zhroucená matka na Annu a prokleje ji. Dvě děti za dvě děti a jako vykonavatel staletí starý démon ženy ve svatebních šatech.
Tuctové? To si pište. I James Wan často operoval s jednoduchými duchařskými báchorkami, dokázal z nich však vytěžit maximum. Ať už budovaným napětím, nevšedními lekačkami, neukotvenou kamerou, civilními herci nebo změnou prostředí. V La Lloroně už zbyli jen ti herci (výborná hlavní hrdinka, neotravná děcka i neotřelý zachránce) a poměrně zdařilý bubák.
Zbytek následuje, jak bývá zvykem – porada s knězem, popřípadě s nějakým démonobijcem a zúčtování, v němž si prohlédneme dům od sklepa až po podkroví. Že jste to už někdy někde viděli napadne i diváky, kteří nehltají horory jako na běžícím páse.
Viděno v kině. Těšila jsem se na další kousek z The Conjuring Universe, ale byla jsem zklamaná. Ze všech dosavadních snímků u mě zatím vedou The Conjuring (2013) a The Conjuring 2 (2016).
Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani tu nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60%