Režie: Stephen Herek
Rok výroby: 1986
Délka: 82 min
Země: USA

Hrají:
Scott Grimes … (Bradley Brown)
Billy Green Bush … (Jay Brown)
Dee Wallace … (Helen Brownová)
Nadine Van der Velde … (April Brownová)
Don Keith Opper … (Charlie McFadden/Lee)
M. Emmet Walsh … (šerif Harv)
Terrence Mann … (Johnny Steele/Ug)
Billy Zane … (Steve Elliot)
Ethan Phillips … (Jeff Barnes/Lee)
Jeremy Lawrence … (kazatel/Lee)
Lin Shaye … (Sally)
+ Corey Burton … (hlasy Critters)

Kdesi ve vesmíru právě z vězeňského asteroidu prchají zástupci krvelačné rasy zvané Critters. Milují čerstvé maso. Do zad jim jsou vysláni 2 lovci odměn, Ug a Lee. Vesmírní muži bez tváře. Obojí naruší večer jinak poklidného dne v Grover´s Bandu v Kansasu, typickém venkovském zapadákově, kam se v případě možné vesmírné invaze národní garda hned tak nedostane. Je tu jen šerif Harv a opilec Charlie, který neustále slyší hlasy z vesmíru, mnozí říkají, že je slyší z láhve, kterou má neustále s sebou. Je tu také rodina Brownových, jejichž rošťácký synek Bradley s Charliem kamarádí. Právě poblíž jejich farmy po setmění cosi spadne do polí a začne to hodovat na dobytku. To, že se otec rozhodne jít prozkoumat situaci, není nic neobvyklého. Lovci odměn navíc přistávají úplně na druhém konci města, takže mají hladové potvory dost času se s panem Brownem blíže seznámit.

Skvělá sci-fi hororová komedie. Nejde o parodii, na druhé straně ani o čistokrevný horor plný děsu, takže pravda bude ležet někde uprostřed. Atmosféry obou typů jsou dokonale promíchány. Když jde do tuhého a vypadá to na pořádný masakr, vstupuje do děje vtip. Ten není příliš přeháněný, takže o mrtvoly a krev nakonec nouze není.

Ze začátku se jen seznamujeme s postavami, z nichž bychom si měli nejvíc zapamatovat Charlieho, opilce, který na potkání vypráví o hlasech z vesmíru, které slyší. Nakolik je to jeho vlastní paranoia je jedno. Zde je to ještě nevýrazný postava, později se objevuje s větším důrazem a významem. Je to on, kdo vnáší většinou (kromě samotných critters) do éteru humor. Nikoli nějakými nejapnými poznámkami, ale zcela nevinnými připomínkami a hlavně svým nemotorným chováním.

Pokud jde o ty chlupaté koule, nevíte, co si o nich zpočátku myslet. Sežraly krávu, tak to asi bude něco strašného. Pak přes cestu přeletí koule a říkáte si: aha, nějaké malé mršky. Smrt prvního člověka vypadá hrůzostrašně, útok na druhého taktéž a na ostatní jakbysmet, ale když pak jeden z critters zvedá petardu, strká si ji do chřtánu a odfukuje si po útrobním výbuchu, musíte se smát. I na jejich hláškách je kus legrace. Samy o sobě a zdálky vypadají koule roztomile a je s nimi sranda. Jejich pustošení pokoje, trhání polštáře, lov rybiček, to všechno vás rozesměje. Když za oknem projde už vyrostlý jedinec, smích přechází. Critters jsou dvojací. Nejsou bráni příliš vážně (to by tvůrci sáhli po jiných monstrech), ale ani nejsou zesměšňováni. Jsou to pouze žrouti se smyslem pro humor.

Jinak jsou na tom lovci odměn. Střílí hlava nehlava. Ostatně, je to jejich práce. Jejich řádění dokazuje, že jsou nelítostní, na druhou stranu projevuje Ug sympatie k Bradovi. Jejich vážnost snižuje i neustálá změna podoby Leeho. Nejsou nicméně pojati tak humorně jako critters, je jim zachována určitá tajemnost. Oba dva však umí přijít včas. Když je nejhůř, rozletí se dveře a lovci vás zachrání. Tahle scéna, stejně jako crittersácké řádění, je charakteristická i pro další 2 díly. Může to působit jako zbytečná šablona, ale věřte mi, že to ke critters patří. Chybí to ve 4. díle, což z něj také dělá nejhorší díl vůbec, ale o tom jinde.

K efektům pouze tolik, že jsou na svoji dobu povedené. Přeměna Uga v Johnnyho Steela působí sice trochu staticky, ale v podstatě je v pořádku. Critters vypadají živě, z obličejů jde číst. Lodě vypadají jakžtakž věrohodně, ne již jejich přílet a odlet, ale to nevadí. Závěrečné obnovení domu je okouzlující. Takže po této stránce film také plní plán skoro na plný počet. K tomu povedená Newmanova hudba a máme tu vskutku výjimečné dílko.