Cradle of Fear (2001)


Český název: Kolébka strachu
Režie: Alex Chandon
Rok výroby: 2001
Délka: 116 min
Země: Velká Británie

Hrají:
Dani Filth … (The man)
David McEwen … (Kemper)
Edmund Dehn … (detektiv Neilson)
Stuart Lang … (Richard Neilson)
Louie Brownsell … (Nick Holland)
….a další

 

Cradle of Fear je snímek (black/gothic) metalové kapely Cradle of Filth jako takové delší video pro album Midian (2000). Krejdli už před vydáním alba slibovali nervydrásající a krvavý horor v hlavní roli s Danim Filthem, zpěvákem a zakladatelem kapely. Povedlo se jim to? Už asi tušíte.

Film se skládá ze čtyř různých příběhů, které všechny souvisejí s psychopatickým vrahem Kemperem, který byl sice již dávno odsouzen a nyní je umístěn v izolaci v psychiatrické léčebně, ale přesto se mu daří komunikovat se svým synem (The man) a posílat jej, aby konal sladkou pomstu. A tak se “muž” vydává zabíjet lidi, kteří měli něco společného s dopadením a odsouzením jeho otce Kempera. Celou záležitost vyšetřuje vulgární detektiv Neilson.

První příběh je o dvou dívkách, které si vyrazí do klubu na trochu pořádné kickass muziky. Jedna z nich sbalí divně vypadajícího chlápka a po lechtivé milostné předehře ji čeká menší překvápko.

Druhý příběh je snad ještě hloupější, pojednávající o dvou zjodějkách, které při vyhrádání jednoho domu probudí tamního obyvatele a při zmatené rvačce jej zabijí. jedna z nich se poté dozví, že její společnice nedokázala udržet jazyk za zuby, a tak se rozhodne zbavit se jí a nechat si ukradené peníze pro sebe. Vyústění příběhu už nebudu prozrazovat.

Třetí příběh je už trošku zajímavější. Utrápený Nick, jež má pouze jednu nohu, se rozhodne definitivně dát sbohem kulhání na protéze a neschopnosti v posteli. Potřebuje jen nohu, kterou mu nedobrovolně věnuje jeho starý přítel. Boží mlýny však melou sice pomalu, ale jistě.

Čtvrtý příběh je sólo Richarda Neilsona, detektivova syna. Pracuje jako reportér v nejmenované redakci a zabývá se studiem nechutných videí na internetu. Tato práce v něm však vyvová sadistické sklony, které se ještě zhorší, když objeví na internetu velmi zajímavou stránku, kde bude moci na videu sledovat člověka zavřeného v malé místnosti. Pomocí variabilních kombinací si bude moct zvolit zbraň, cíl a brutalitu útoku. Při potvrzení se do místnsoti nahrnou chlapi a začnou chudákovi uvnitř způsobovat navolené utrpení. Richard je tak okouzlen touto stránkou, že jí zcela propadne, až přijde o práci a o dům. Když se záhadná stránka z internetu nadobro ztratí, Richard se rozhodne místnost s názvem “The sick room” jednou pro vždy najít. Tento příběh mě jako jediný zaujal, protože je v něm pěkně ukázána změna dobře vydělávajícího mladíka ve vypleštěného magora, spícího na ulici.

Závěr se odehrává v psychiatrické léčebně, kam se zoufalý detektiv vypraví, aby Kempera zabil. To by ale nebyl pořádný závěr, kdyby se zde neobjevil Kemperův syn a nezačal zabíjet vše okolo.

Film je klasické béčko, tak tomu odpovídají herecké výkony, které mi, včetně pohybu postav, připomínají nějakou podprůměrnou telenovelu. David McEwen alias Kemper ani neměl ve scénáři dáno, že by měl nějak moc hrát, spíš jen sedět se zavázanýma očima a sem tam něco plácnout. Edmund Dehn jen chodí a sprostě mluví a ostatní herci s vyjímkou Daniho a Langa taktéž. Tito dva patří do samostatné kapitoly. Dani Filth se jako herec moc neosvědčí, ale aspoň má ve filmu svou typickou krejdlovskou kukuč, která podle mého názoru vypadá opravdu pěkně. Relativně dobrý herecký výkon tedy můžu přiřknout snad jedině Stuartovi Langovi za krásné ztvárnění šílence s mastnými vlasy a kruhy pod očima.

Efekty jsou špatné. Chápu, že film asi nebyl moc vysokorozpočtový, ale i tak se z toho dalo vymáčknout víc. Některé scény jsou opravdu k smíchu (kupříkladu, když Dani rozdrtí hlavu jednoho maníka holýma rukama nebo kudlou kuchá zmraženou kočku, která u toho překrásně mňouká)

O hudbě by se dalo polemizovat. Pokud znáte COF, určitě ve filmu poznáte skladbu Lord Abbortion, kterou řezali v onom klubu v prvním příběhu, kde děvčata vyrazila na lov (docela mě dostalo, když jsem slyšel typický Daniho ječák v songu a následně jsem Daniho viděl v roli “muže”, hledícího kamsi do blba), pak určitě poznáte In the Gates of Midian a Dance Macabre. Ve filmu ejště dvakrát zazní skladba Kreatures that kisses in Cold Mirrors, ale to je opravdu všechno. Mně, jako dlouholetého posluchače COF soundtrack nijak zvlášť nezaujal.

 

Hodnocení4
Takže abych to shrnul. Od tohoto filmu sjem nic neočekával a také jsem nic nedostal. Poměrně hloupé příběhy, jednoduchoučká zápletka, hrozné efekty i herecké výkony a průměrná hudba. Dávám 40% a to jen za čtvrtý příběh. Jinak doufám, že tato skupina už nikdy nic nenatočí. Vlastně doufám, že tato skupina už ani nic nenahraje, protože jejich poslední alba opravdu stojí za starou bačkoru.
40%

Sdílejte článek

see-sawandrew ( profil autora )

Jsem třiadvacetiletý ignorant, milovník šachu, prózy, výtvarného umění, hororů, tenisu, brambůrků, krve, žen, metalu, jazzu a spánku. **UPOZORNĚNÍ** Pokud mě chcete kontaktovat, zeptat se na něco, nebo si prostě jen pokecat, nezkoušejte to na ICQ, použijte vzkazník. Už tak mám kontaktů až příliš mnoho a den má stále pouze 24 hodin. Děkuji za pochopení.

  1. Solo 16 ledna 2010 v 20:14

    COF mám rád a co lze taky čekat od takových bláznů, že natočí za film
    že. Já osobně jsem čekal ještě větší provar, ale nakonec jsem byl
    celkem mile překvapen. hlavní domenou jsou celkem sličné holky, které
    se rozhodně nestydí. Co se týká jednotlivých povídek, tak jejich
    kvalita byla jako jízda na horské dráze. První a třetí se mi líbila asi
    nejvíc. Gore scény sice patří do druhé ligy, ale zase tak hrozné to
    nebylo. Možná to jen chtělo o něco kratší stopáž a pak by rapidně ubylo
    nudných pasáží. 60%

  2. Eraserhead 20 června 2009 v 17:35

     No, po mnoha přečtených komentářích a recenzích jsem čekal docela pohromu. Ta se (naštěstí) nekonala. Ono to teda není nic moc světoborného, kromě gore, krve, nahatých holek a softporna to nic moc nenabízí (ale existuje dost lidí, kterým tohle stačí – mě sice ne, ale tady mi to tak nějak nevadilo). První půlka je poměrně slabá, druhá už je lepší. Hlavně poslední povídka je dost dobrá. Nevím, proč to nějak spojovat s CRADLE OF FILTH (respektive trošku nechápu komenty typu, hlavně pro skalní fanoušky COF, nebo, pokud se vám líbí COF, bude se vám líbit i tohle) – je mi jasný, že se kolem toho asi hodně motali, ale psát to jen proto, že ve filmu zazní tři jejich skladby a jednu z rolí hraje jejich zpěvák (mimochodem, taky vám připadá jako darkgothic verze Vojty Kotka?)? Jsou snad Katakomby hlavně pro fandy a fanynky PINK? Střízlivým odhadem a zprůměrovaným hodnocením jednotlivých povídek mi vychází 60%

  3. Adys 14 prosince 2008 v 17:16

     V tomhle filmu se mi asi nejvíc líbil Dani…vážně mu to tam slušelo…myslím si, že tam mohli dát víc těch písniček typu Lord Abortion. Je pravda, že některé efekty byly divné (např. ta hlava z molitanu). Jsem ráda, že tenhle film mám, už kvůli tomu, že je úzce spojen s mojí milovanou skupinou, která sice nikdy nenahraje taková CDčka jako dřív, ale to už bych se dostala někam jinam…

Nový komentář