Chilling, The
02. 08. 2008 / autor: Prasoid / kategorie: Hororové filmy
Český název: Zmrazení
Režie: Deland Nuse, Jack A. Sunseri
Rok výroby: 1989
Délka: 90 min
Země: USA
Hrají:
Linda Blair ... (Mary Hampton)
Dan Haggerty ... (seržant Vince Marlow)
Troy Donahue ... (doktor Miller)
Jack De Rieux ... (Joseph Davenport)
Ron Vincent ... (Joe Davenport)
Michael Jacobs ... (Mark Evans)
... a další
Úvodní neonový průvodní text oznamuje pravděpodobně skutečné události v jistém kryogenickém centru, z něhož se po celou dobu filmu prakticky nikam jinam nepodíváme. Nuže toto specializované zařízení se soustředí na zmrazování mrtvých lidí, aby jim dalo možnost znovu chodit po ulicích v blíže neurčené budoucnosti, tj. teprve tehdy, až se přijde na to, jak je přivést zpět k životu. Není však třeba čekat příliš dlouho. Stačí, aby za bouřky vyletěly v budově pojistky, hlídači vyvezli několik kontejnerů na dvůr, blesk několikrát uhodil na stejné místo a dvířka se začínají otevírat. Pochopitelně zevnitř...
Jásáte nad klasickým zombie-námětem? Raději si nechejte zajít chuť, tyto chodící mrtvoly vám toho moc nenabídnou.
Snímek se velmi dlouho rozjíždí. Obsahuje zpočátku několik ne zcela záživných pasáží. Ovšem ani když se tempo relativně zrychlí, když mrtvoly konečně vylezou ven, zajímavosti kupodivu nijak zvlášť nepřibývá. Záběry jsou stále občasně zbytečně protahované, herci se několikrát prohání tam a zpátky pouze po jedné chodbě, ve finále vše hoří tak dlouho, že to svádí k zívání.
Herci zde příliš umu nepředvádí, nebylo prakticky kde. Oku snad zalahodí kdysi ďáblem posedlá a posléze vymítaná Linda Blair, potažmo vousatý drsňák Dan Haggerty, který má podobných filmových „klenotů" na svém kontě více. Ani zombies kromě jedné mimo kameru utržené části těla žádné gore nenabídnou. Jejich způsob zabíjení je všechno, jen ne děsivý a odporný.
Jedině snad maskéři se, byť minimálně, vytáhli. Masky umrlců vypadají na poměry žánru a doby příjemně. Sekundovat se jim snaží standardní hororová hudba. Ta zhruba prvních 5 minut navozuje dusnou atmosféru, jež je však úspěšně strhána, stejně jako nadějná vizuální stránka, nelogičností, jak jinak. Otázkou je, zda do očí bijící dějové nedotaženosti nemají za úkol diváka rozesmát. Já měl co dělat, abych v závěru, kdy jdou nalehko odění policisté do hořící a vybuchujícími proprietami naplněné budovy, nevybuchl sám. Stejně jako při jedné krkolomné scéně boje s přesilou oživlých mrtvol, při níž by nezaškodilo trochu neumělé choreografie. O nedbání na úsloví, že blesk zpravidla neuhodí dvakrát na stejné místo, natož desetkrát, ani nemluvě.
Verdikt
Chilling je zprvu slibně se tvářící děsivý horor, který vzápětí klouže do nudné přehlídky zbytečných scén, nevyužívá své možnosti, ničí sám sebe nelogickým a hloupým scénářem. Vzpomenu-li například na Return of the living dead, k němuž snímek diváka implicitně odkazuje, nezbývá mi, než se na hodnotící laťce ve strmém sestupu zastavit s jiskřivým drhnutím alespoň s přimhouřenýma očima.
