Český název: Děti (festivalový název)
Režie: Tom Shankland
Rok výroby: 2008
Délka: 84 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Dospělí:
Eva Birthistle … (Elaine)
Jeremy Sheffield … (Robbie)
Stephen Campbell Moore … (Jonah)
Rachel Shelley … (Chloe)
Děti:
Rafiella Brooks … (Leah)
Hannah Tointon … Casey)
Jake Hathaway … Nicky)
William Howes … Paulie)
Eva Sayer … (Miranda)
Dvě rodiny společně tráví poslední dny starého roku v odlehlém domě. Jen bělostný sníh, modrá obloha, mráz a vítr prohánějící se v holých korunách stromů. A zatímco dospělí tlachají o životě nad lahvinkou vína a vzdorovitá adolescentní dcera věnuje každičkou minutu snaze se z této pasti rodinné idylky co nejrychleji vypařit, antibiotiky posilněných tělíček malých dětí se postupně zmocňuje záhadná bakterie radikálně měnící jejich roztomilou povahu.
Atraktivní motiv krvavé konfrontace rodičů s jejich vlastními potomky už není v hororových končinách nijak objevný (Kukuřičné děti, Městečko prokletých…), ale stále zavání lehkou kontroverzí. Při náležitě zvoleném a nekorektním přístupu se může podařit natočit žánrovou lahůdku, která by slabší povahy přeci jenom mohla připravit o klidné spaní. Tvůrci Dětí vytáhli sice z kapes svých pomačkaných a britským deštěm promáčených kabátů několik vskutku zajímavých momentů, jinak ale natočili celkem prostou a předvídatelnou podívanou.
Co se jim ale rozhodně upřít nedá, je až do očních bulev dloubající snaha navodit skličující atmosféru příchodu něčeho vskutku nepříjemného, vedle čehož budou scény z jiných žánrově příbuzných filmů vypadat jako dětské omalovánky. A ačkoli je tato snaha více než samoúčelná, protože k ničemu opravdu šokujícímu a jinde už neviděnému ve skutečnosti nedoje, je vlastně tím jediným, co zde funguje na jedničku. Hudební doprovod už od úvodních titulků patřičně tlačí na pilu, téměř bezchybná práce kamery, přepečlivé aranžování vypjatých momentů… to vše je součástí onoho budování bezútěšné nálady. Jenže z krásných obrázků a podmanivé muziky se sice dá uplést solidní videoklip, k natočení zhruba hodinu a půl trvajícího filmu je potřeba přeci jenom malinko více.
Čekal jsem hromadu vypjatých momentů, kdy si herečtí představitelé (zejména pak představitelé dospělých, dětští to zvládají na jedničku) sáhnou až na dno svých možností a budou umě balancovat až na samotné hranici patosu. A i když se o to snaží seč jim síly a skromný rozpočet stačí, k pořádně mrazivým výkonům, které by mi nedovolily odtrhnout oči od obrazovky, jim ještě nějaký ten metr chybí. Ne že by se jednotlivé postavy chovaly jako banda hadrových panenek vyplněná kuličkami z polystyrenu, ale až nezdravě často je z nich cítit jistá dávka odtažitosti, která se pak přenáší i na diváka. Snímek pak působí chladně a to zejména na místech, kde by se tak rozhodně dít nemělo. A vinu za to nenese ono mrazivé počasí, v němž se děj odehrává.
Banální a přímočaře se odvíjející zápletka je jen jakýmsi chatrným pojítkem mezi jednotlivými scénami, z něhož občas vykukuje nějaký ten logický přehmat. Až na vzácné momenty předvídatelně ubíhá kupředu a ústí v rádoby stylovém finále, které svou skutečnou sílu ukázalo už léta před natočením tohoto snímku. Ale po pravdě jsem závěr jiný ani nečekal a mohlo to dopadnout i daleko mizerněji.
Už si ani nepamatuju, kdy jsem si naposledy pustil film o vraždících dětech (snad to byl ten poslední Kukuřičný), tak jsem to dnes napravil. Shankland pro mě není neznámým režisérem, ovšem začátek se mu moc nepovedl. Zdlouhavý a hlavně trochu nudný rozjezd si mě moc nezískal, zvláště ten způsob „nakažení“. Neočekával jsem, že by ta rodinná idylka vydržela moc dlouho, jenže dětští herci dokonale ovládli celý film a debilní chování jejich starších kolegů bylo spíše směšné, nežli politováníhodné. Tvůrčí záměr hrát to na city vůbec nefungoval „Přece nezabiju malé dítě“, takže jediným štěstím byla účast Hannah Tointon. Na druhou stranu i já byl hlavně spokojený s výběrem prostředí a především tím, jak výborně si vedli malí herci. Hlavně díky nim se místy povedlo vytvořit slušnou mrazivou atmosféru – ty jejich tupé, nemilosrdné a strach nahánějící pohledy doprovázené solidním hudebním doprovodem mi alespoň částečně spravili chuť. Stejně tak tomu následně bylo i u jejich postupné eliminace, kdy se mi konečně vlila krev do žil a já si tak druhou polovinu začal užívat. Je tu ovšem i dost důvodů, proč tomu nedám velké hodnocení. Kupříkladu se tu objevilo několik nelogických situací (ano mnoho lidí vzpomíná onu zlomeninu nohy Elaine, ale bylo toho více…), dále mi vadilo to, že se nic nedozvíme o onom zákeřném onemocnění (viru), záchranka jaksi nemá čas dorazit k umírajícímu…
Kdyz to tak ctu a vidim obrazky,asi jsem videla nejakou prostrihanou verzi ci co…kazdopadne me to nijak nezaujalo,hodne rozvlekle az nudne…ale jak rikam,verze kterou jsem videla mi tohle moc nepripomina… OMG
ušlo to!!!dobrej nápad, horší zpracování…ale jinak dobrý
Priemer nič viac.